Mnozí bezdomovci si nakonec nějaký příbytek najdou nebo vyrobí. Řešením tristní situace na Ostravsku to však není.

Mnozí bezdomovci si nakonec nějaký příbytek najdou nebo vyrobí. Řešením tristní situace na Ostravsku to však není. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Bezdomovci z Ostravska by už zaplnili velkou vesnici, charita nestíhá

  • 158
Lidé v Moravskoslezském kraji končí na ulici dvakrát častěji než ve zbytku republiky. Kromě toho, že jich stále přibývá, oficiálně jich je už přes dva a půl tisíce, tak navíc stárnou. Bez střechy nad hlavou se ocitli především kvůli dluhům. Azylové domy už je brzy nepojmou.

Je to muž. Je mu sedmačtyřicet let a nikdy se neoženil. Je vyučený, práci však nemá. Typický bezdomovec z Moravskoslezského kraje.

Na severu Moravy a ve Slezsku žije podle výsledků sčítání lidu nejvíce bezdomovců z celé republiky. Už teď by sami obydleli velkou obec. Především vinou dluhů jich stále přibývá. Bez domova tady končí lidé dvakrát častěji než jinde. Provozovatelé nocleháren a azylových domů avizují, že letos v zimě jejich služby opět využije víc lidí než loni.

Lidé bez domova

  • V Moravskoslezském kraji žije 2 574 bezdomovců, pětina celorepublikového počtu. Většina má české občanství, 31 procent slovenské a 12 procent vietnamské. Převládají muži, žen je 19 procent.
  • Polovina bezdomovců jsou lidé svobodní, dalších 39 procent rozvedení.
  • Vzdělání má více než půlka středoškolské bez maturity nebo s výučním listem. Další čtvrtina pouze základní. Vysokoškoláků jsou dvě procenta. Práci nemá 47 procent, 13 procent jsou důchodci, zbytek je ekonomicky aktivní.

"Například noclehárna byla i v létě překvapivě pořád naplněná. Ačkoliv v minulých letech bývala v letním období podstatně méně využívaná," uvádí Dalibor Kraut z Charity Ostrava. Očekává, že přes nadcházející zimu budou mít obsazeno do posledního místečka. Včetně krizových židlí, které bezdomovci využívají, když už není volné lůžko.

Počty bezdomovců jsou každý rok vyšší

Stále více lidí vyhledává i charitní nízkoprahové denní centrum. To lidem bez přístřeší poskytuje sociální služby. "Když jsme v roce 2006 začínali, chodilo v létě dvacet lidí denně, v zimě čtyřicet. Teď je to v létě denně šedesát a v zimě osmdesát, výjimkou není ani přes sto klientů," vysvětluje Ivo Křížka.

Jejich příběhy jsou podobné. Přišli o byt, protože dlužili na nájmu. Zkoušeli to na ubytovnách, nakonec zůstali na ulici. "Jsem dva roky na ulici. Bez příjmu. Přes zimu využívám nocleh v azylových domech. Přes den jsem venku. Neměl jsem práci, nemohl jsem platit nájem. Proto jsem přišel o bydlení," popsal svůj příběh například Ostravan František.

V Moravskoslezském kraji podle čerstvých statistik končí lidé na ulici často. Zatímco v ostatních krajích včetně Prahy připadá jeden bezdomovec na tisíc až patnáct set obyvatel, na severu Moravy a ve Slezsku je bezdomovcem každý 480. člověk. Podobnou výjimkou je už jen Olomoucký kraj, tam jeden člověk bez přístřeší připadá na 619 obyvatel kraje. Drtivá většina bezdomovců v kraji z tohoto kraje i pochází.

Lidé bez domova na Ostravsku a v okolí také mají nižší vzdělání. Základní vzdělání hlásí více než čtvrtina, zatímco v celé republice jen 19 procent. Výuční list či střední školu bez maturity má víc než polovina moravskoslezských bezdomovců. V republice jen třetina.

Bude hůře, varují odborníci

Odborníci upozorňují, že problém se bude na Ostravsku dále stupňovat. Podle sociologa Jana Kellera se do chudoby dostávají i lidé ze střední třídy. Podle jeho průzkumu žije v Ostravě v chudobě nebo je chudobou ohrožena více než třetina domácností. Na ulici se ocitají lidé, kteří nepijí, neberou drogy a celý život pracovali.

Problémem je i stáří lidí bez přístřeší. Jednak stárnou ti stávající, jednak se na ulici dostává stále více seniorů. Armáda spásy na konci roku v Moravské Ostravě otevře pro nesoběstačné lidi bez přístřeší nový domov se zvláštním režimem. Už teď však ví, že zájem je vyšší, než uspokojí jeho kapacita.

"Mezi bezdomovci přibývá lidí vyššího věku. Jedno podobné zařízení už máme v Kunčičkách. V pořadníku je několik desítek lidí, kteří by službu potřebovali. Zájemců bude určitě víc než volných lůžek," říká šéf ostravské Armády spásy Jan Krupa.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video