V létě přespávají na lavičkách v parcích, na zimu se stěhují do azylových domů, někteří bydlí v chatách na okrajích města či v různých opuštěných domech.
"Počet bezdomovců každým rokem stoupá. Chodí k nám hlavně klasičtí bezdomovci nebo lidé, kteří se dostali do sociální tísně. Někteří ale jen Brnem projíždějí, někdo je na nádraží okradl a nemají na jídlo," uvedl Petr Šimon z denního centra pro lidi bez domova v brněnské čtvrti Maloměřice.
Ve stacionáři, který provozuje Oblastní charita Brno, se lidé mohou najíst, přečíst noviny, osprchovat se nebo zde dostanou šaty. Zaměstnanci jim také pomohou s vyřízením dokladů nebo hledáním práce. Centrum ale funguje jen v pracovní dny, takže o Vánocích bude zavřeno.
Charita dokonce uvažuje, že po Novém roce rozšíří kapacity azylového bydlení. Jen letos eviduje denní centrum skoro osm set klientů.
Odborníci se shodují, že typický bezdomovec je mladý muž propuštěný z dětského domova nebo z vězení, se základním vzděláním nebo nedoučený. Nemá práci ani byt, v některých případech je závislý na alkoholu nebo drogách.
"Evidujeme ale také vysokoškoláky, kteří třeba podnikali, dostali se do problémů, rozpadla se jim rodina, psychicky se zhroutili, a když se vrátí z psychiatrické léčebny, jsou osamocení," popsal sociální kurátor brněnského magistrátu Jiří Peiger.
"Protože není zákonem daná žádná definice bezdomovce, neexistuje ani oficiální statistika, kolik takových lidí v tuzemsku žije," míní Petr Janoušek, ředitel azylového domu Armády spásy v Mlýnské ulici v Brně.
Podle něj do Armády spásy přichází hodně mladých mužů. "Situace se spíš zhoršuje, než zlepšuje, víc lidí má tendenci do chudoby upadat než se z ní vymanit. Nárůst bezdomovectví souvisí i s tím, že je téměř nemožné získat pro ně jiné bydlení než na ubytovnách. Po čase takový člověk není schopen žít mimo instituci, která mu pomáhá," popsal Janoušek.
Podle něj se sociálně slabí lidé těžko dostávají ze své chudoby a nedůstojného života.
"Sociálně slabí lidé nemají moc šancí si polepšit. Upadají do hlubší deprese, přežívají ze dne na den a je jen otázkou času, kdy zůstanou na ulici," dodal Janoušek.
Tři měsíce vězení odepíší člověka na celý život Každý rok přibývá lidí, kteří z různých osobních důvodů opouštějí své domovy a dosavadní prostředí. A ocitají se v začarovaném kruhu bezvýchodné situace. Společnost je vyřazuje z možnosti žít důstojně, a tak se ocitají v ghettu. "Takoví lidé pak většinou odcházejí do velkoměst, jako je Brno, kde žijí na ulici," říká Jiří Peiger, kurátor z oddělení sociální prevence a pomoci brněnského magistrátu. Jak se člověk dostane na existenční a společenské dno? Jak můžete těmto lidem pomoci? Existují lidé, kteří jsou bez šancí vrátit se do normálního života? Je víc bezdomovců mužů nebo žen? |