Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bezdětná Evropa dává na děti stále víc

  0:01aktualizováno  0:01
Dětí v Evropě ubývá, ale rodinné příspěvky rostou - v celé EU. Tyto platby vzrostly během devadesátých let v rámci unie o 36 procent. U plateb při narození dítěte, na mateřskou, na rodinné a dětské přídavky či na osamělé matky byli nejvíce "rozhazovační" Lucemburčané, nejskoupější naopak Španělé.

Ti první vynakládají na tyto účely (v přepočtu na jednotky kupní síly) celých 4687 eur, ti druzí třicetkrát méně, tedy jen 160 eur.

Země okolo Středozemního moře jsou vůbec u těchto výdajů skoupé - nejen ve Španělsku, ale ani v Řecku, Itálii či Portugalsku nepřekračují výdaje na tento účel hranici 700 jednotek kupní síly.

Všechny tyto země a také Nizozemsko vydávají na podporu rodin méně než jedno procento svého hrubého domácího produktu. U Španělů je to 0,2 procenta HDP.

Kandidátské země předstihly členy unie
To i Slovinsko, jež v ekonomické výkonnosti zaostává za Španěly i Italy, vydává na tyto účely o polovinu více. A Slovensko, druhá kandidátská země, která byla zařazena do výzkumu Evropského statistického úřadu, v této oblasti předstihuje nejen Španěly, ale i Portugalce, a navíc nijak zvlášť nezaostává za poměrně bohatou Itálií.

Lze soudit, že podobně na tom bude i Česká republika, která nebyla do průzkumu zařazena.

Je to paradox: rodinné příspěvky jsou nejnižší tam, kde právě během devadesátých let nejvíce klesla porodnost. Ta klesala v celé unii. Jen pár zemí ji dokázalo udržet aspoň na úrovni roku 1990: vedle Německa a Británie se to týká už jen tří skandinávských členů unie, totiž Dánska, Švédska a Finska.

Většina zemí se pokoušela čelit klesající porodnosti právě zvyšováním různých podpor pro děti a rodiny.

Na jihu Evropy mají menší výhody
Výjimkou bylo pouze Nizozemsko, kde suma plateb pro rodiny poklesla o sedminu. Zato v Lucembursku se rodinné platby zvýšily o 156 procent, v Německu o čtyři pětiny a v Irsku o dvě třetiny.

Tyto podpory samozřejmě nezahrnují vše: ponechávají stranou takové věci, jako řadu daňových úlev u dětí, státní výdaje na jesle a školky, dětské domovy a různé další služby. Ale i po započtení všech těchto položek soudí autoři unijní analýzy, že z hlediska příspěvků pro rodiny s dětmi do osmnácti let "převládá na jihu Evropy méně výhodná situace".

Obecně dávají unijní státy u rodin přednost různým podporám v hotovosti. Jen ve Skandinávii a také ve Španělsku a Portugalsku hrají větší roli různé zvýhodněné služby.

Tak Dánsko poskytuje svým rodinám v hotovosti prostředky odpovídající asi 1260 jednotkám unijní kupní síly na hlavu. Pokud se však započtou výdaje na různé služby pro děti, pak Dánsko předběhne i Lucemburčany.

U Španělska se tím situace nijak zvlášť nemění - i po započtení všech těchto výdajů jsou na tom Španělé relativně hůře než Slováci.

Není divu, že role rodinných podpor v sociální síti se liší podle té které země. V Lucembursku činí osminu všech sociálních výdajů, v Irsku devítinu, v Rakousku dvanáctinu. Zato ve Španělsku jen jednu jedinou setinu.

Autoři:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.