Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Bez výroby aut se český průmysl neobejde ani za dvacet let

  • 0
Dvacet let svobody je za námi. Tato doba za sebou nechala úspěchy i ztráty. Teď se můžeme ptát, co přinese další dvacetiletí. "Prognostické" úvahy vedené tímto směrem přináší seriál MF DNES. Jako sedmnáctý - a poslední - se v rámci seriálu zamyslel ekonom Jiří Schwarz.

Podobně jako současná ekonomická krize, přišla průmyslová revoluce v druhé polovině 18. století do českých zemí přes Německo z Anglie. Od té doby český průmysl ovlivňuje naše životy nejen svými produkty, ale také svým umístěním ve městech, rázem krajiny a životním prostředím, jakož i nabídkou pracovních příležitostí.

Okřídlený výraz "zlaté české ruce" se stal synonymem našich tradičních řemeslných dovedností, technické a technologické vyspělosti a proslulé schopnosti improvizovat.

Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím u nás se historicky stalo strojírenství, které je v úzké vazbě na rozvinutý těžký průmysl - těžbu surovin, energetiku a hutnictví. Nebýt pádu komunistického režimu s jeho příkazovým hospodářstvím, pravděpodobně by dodnes zůstal průmysl tím sektorem naší ekonomiky, který zaměstnává nejvíce lidí.

Ilustrační foto

Strojírenství je ale nejdůležitějším průmyslovým odvětvím i po transformaci na tržní ekonomiku. A to nejen podle výše zaměstnanosti, ale také podle výše hrubého domácího produktu. Od poloviny devadesátých let mu stále silněji dominuje výroba automobilů.

Jedno z našich prvenství

Vedle české průmyslové tradice opírající se o kvalifikovanou a disciplinovanou pracovní sílu přispěly k jejímu rozvoji především štědré investiční pobídky. Přilákaly velké zahraniční automobilky, které u nás vystavěly své montovny. V roce 2009 Česká republika vedla mezi všemi zeměmi světa v počtu automobilů vyrobených na jednoho obyvatele.

Průmysl se dnes podílí na tvorbě českého hrubého domácího produktu (dále HDP) téměř 39 procenty. Ze srovnatelně vyspělých zemí dle výše HDP na obyvatele je vyšší podíl průmyslu pouze v Jižní Koreji. Lze však očekávat, že podíl průmyslu na HDP se sníží. To nemusí znamenat, že absolutně začne upadat produkce, i když zaměstnanost v něm klesat bude.

Takže předpovídám, že i roku 2029 budeme mít v České republice silný průmysl, i když podle počtu pracovníků bude zaostávat za službami a kvartérním sektorem, jako je věda, výzkum a školství. Bude mu velmi pravděpodobně vévodit strojírenství, avšak významnými odvětvími u nás nadále zůstanou i rafinerský, chemický, farmaceutický, dřevozpracující a potravinářský průmysl.

Ilustrační foto

Pomůžou i důchodci

Důvody pro zachování zmíněných odvětví u nás jsou různé. Strojírenství bude podporovat stále ještě velké hutnictví, jakož i velký počet malých a středních firem s vysoce specializovanou produkcí. Rafinerský a chemický průmysl se díky rostoucím regulacím v oblasti životního prostředí stanou ještě méně mobilními odvětvími, než jakými jsou dnes. Zachování současného rozmístění rafinerských a chemických výrob podporuje nutnost vysoce kvalifikované pracovní síly a také obtížnost jejího přesunu.

Farmaceutický průmysl je spojený s vysokou přidanou hodnotou. Ta je podmíněna vysokou úrovní vzdělanosti a s určitými fixními vzory chování, které jsou rezistentní vůči změnám. Dřevozpracující průmysl zase bude zachován díky velké rozloze lesů a poměrně rozsáhlému lesnímu hospodářství. Potravinářství nám zůstane spíše z důvodu posilování povědomí o genetickém "souznění" Středoevropanů s plodinami, které u nás přirozeně rostou. Podpoří ho i tradiční receptury na průmyslové zpracování těchto plodin.

Ilustrační foto.

Vedle výše uvedených argumentů budou ještě působit další faktory proti přesunu průmyslu do zemí s levnou pracovní silou a nízkou ochranou životního prostředí. Zájem o tradiční české zboží bude udržovat i rostoucí kupní síla obyvatel České republiky. Například poptávka po tuzemských automobilech Škoda zůstává vysoká navzdory rostoucí zahraniční konkurenci a také přesto, že ceny škodovek v tuzemsku jsou vyšší než v zahraničí. Rovněž stárnutí populace pozitivně ovlivní koupi tuzemského zboží. Starší lidé neradi mění své spotřebitelské zvyklosti a obvykle zůstávají věrni produktům nebo značkám,na něž jsou zvyklí nebo které znají.

Ilustrační fotografie

Zakonzervované poměry

Rozšiřování vnitřního trhu Evropské unie a integrace nových členských států bude vytvářet příznivé exportní prostředí pro české výrobce. Stále četnější a detailnější regulace EU v oblastech pracovní ochrany zaměstnanců, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů, sociální péče, zdravotnictví, školství a dalších atributů evropského sociálního státu ovšem způsobí oslabení konkurenční schopnosti výrobců v členských zemích Evropské unie.

To povede ke zvyšování ochrany jednotného trhu před takzvanou predátorskou zahraniční konkurencí. Trh Unie se začne uzavírat před čínskými, indickými a jinými konkurenty. Tento vývoj povede k zakonzervování struktury průmyslu Evropské unie včetně České republiky. Ochrana trhu bude ve skutečnosti znamenat ochranu průmyslových odvětví EU včetně českého průmyslu před asijskou a latinskoamerickou konkurencí. Rostoucí aktivity vlád ve jménu boje proti globálnímu oteplování si vynutí zvýšení nákladů mezikontinentální i mezinárodní přepravy zboží. To omezí nabídku průmyslového zboží na světových trzích, a tím i konkurenci.

V roce 2029 bude v České republice existovat průmysl, jehož klíčová odvětví se nebudou příliš lišit od současných. Díky růstu produktivity práce budou vyrábět absolutně větší HDP než v současnosti. Podíl průmyslu na HDP ve srovnání s jinými sektory vyjma zemědělství a dobývání surovin bude nižší a bude se pravděpodobně pohybovat kolem třiceti procent. Zaměstnanost v průmyslu se sníží o třetinu až polovinu. Uvolněnou pracovní sílu ve větší míře absorbuje sektor služeb, v menší míře pak školství, věda, výzkum, veřejná správa...

ilustrační foto

Lze ovšem předpokládat, že podíl průmyslu na HDP, jakož i na celkové zaměstnanosti v zemi bude u nás i za dvacet let vyšší než u kterékoli naší sousední země nebo srovnatelné země podle HDP v paritě kupní síly na obyvatele, jakou je například Slovinsko, Izrael, Nový Zéland nebo Portugalsko.

Výroba automobilů zůstane i za dvacet let významným průmyslovým oborem u nás, i když už ne tak důležitým jako dnes. S vyčerpáním investičních pobídek, kvůli nimž k nám zahraniční výrobci přišli, se budou stěhovat dále do zemí, kde budou nižší náklady na výrobu. Na pokles výrobních kapacit v našem automobilovém průmyslu budou mít vliv i hospodářské poklesy. Hluboké rozpočtové deficity a velké státní zadlužení nedovolí vládám znovu se uchýlit ke šrotovnému a oživit skomírající poptávku po automobilech.

Jo, kdybych tak věděl...

Kdybych přesně věděl, které nové průmyslové odvětví vyroste v České republice za příštích dvacet let vedle těch tradičních, začal bych nakupovat akcie firem, které v něm už působí. Tak jednoduché to ovšem není. Je zřejmé, že dvacet let není ani v epoše převratných změn, jakými byl pád komunismu, tak dlouhá doba, aby naše tradiční průmyslová odvětví zcela vymizela. Nicméně textilní a obuvnický průmysl to pravděpodobně v nedaleké budoucnosti čeká.

O autorovi

Jiří Schwarz

Narodil se v roce 1960

Je prezidentem Liberálního institutu, jehož byl v roce 1989 spoluzakladatelem. Zabývá se ekonomií regulace, ekonomickou transformací a vývojem ekonomického myšlení. Je děkanem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Působí také jako člen ESO (Ekonomické skupiny odborníků). V roce 2009 byl členem NERV (Národní ekonomické rady vlády). Podrobně se mimo jiné soustředí na problematiku ekonomické transformace, privatizace a kapitálových trhů.

Jiří Schwarz

Jiří Schwarz


Video