Podle něj bylo ochotno dát úplatek na požádání až 72,3 procenta oslovených. "Zbylá čtvrtina se někdy dostala do situace, že úplatek nedala, i když jim bylo naznačeno, že bez něj musí počítat s obtížnějším jednáním," uvedla Jana Hamanová z agentury SC&C.
Například podnikatel ze severu Moravy stál před takovým rozhodnutím před šesti lety, když po něm chtěli statisícový úplatek na stavebním úřadě na Karvinsku. "Tehdy jsem věřil, že to půjde i bez toho. Byl jsem ale hrozně naivní. Kdybych dal, mohl jsem dávno stavět," povzdechl si muž, který volal v pondělí do redakce.
Zkušenosti těch, kdo se do korupční hry nechtěli zapojit, jsou obdobné: když odmítli, dočkali se podle průzkumu v polovině případů velkých průtahů. V dalších osmnácti procentech dokonce člověk, který požadoval úplatek, znepříjemňoval dotyčnému život. Pouze 25 procent případů běželo, tak jak má, aniž bylo nutné vkládat bankovky do obálky.
Nedali úplatek. A nastaly jim problémy
Průzkum pro MF DNES ukázal, že je podstatně výhodnější dát úplatek, než se spoléhat na běžné řešení svých problémů. Češi to zřejmě velmi dobře vědí.
Pokud na vás někdo bude chtít úplatek, bude pro vás výhodnější jej dát. Jinak musíte počítat s komplikacemi. Alespoň takovou zkušenost mají lidé, které oslovila agentura SC&C při výzkumu pro MF DNES. A potvrzují ji názory lidí, kteří se rozhodli úplatek nedat.
Řekl si: Už ani korunu
Například majitel autodopravy, který si nepřál být jmenován, se jednoho dne rozhodl úplatky nedávat. Šlo přitom doslova o jeho živnost, protože si úplatky kupoval povolenky pro jízdy svých kamionů do zahraničí.
Podle jeho slov mu jednou došla trpělivost. "Řekl jsem si, že už nedám ani korunu. A okamžitě jsem to pocítil. Povolenek mám podstatně méně," říká tento majitel dopravní firmy.
Také podnikatelka z Prahy uvádí, že přestala dávat úplatky, a to na pražském magistrátu. Zároveň skončila s podnikáním - měla živnost na inženýrskou činnost a mimo jiné vyřizovala pro klienty stavební povolení. "Když jsem nezaplatila, klienti byli nespokojeni a žádosti ležely na úřadech i několik měsíců," uvedla.
Jiný podnikatel nedal úplatek na stavebním úřadu na Karvinsku. Chtěl stavět průmyslový podnik. Dnes lituje: "Vím, že dát úplatek je mnohem výhodnější."
Lidé raději mlčí
I když existují lidé, kteří se rozhodnou volání po úplatku nevyslyšet, většinou si tento "zážitek" nechají pro sebe. Například již zmíněný autodopravce říká, že veřejně nic říci nemůže. "Byl bych absolutně ztracen, v životě bych už žádné povolení nezískal," míní.
Také zkušenosti pracovníků ministerstva vnitra ukazují, že s informacemi od lidí nemohou příliš počítat. Jasně to dokazuje anonymní linka, kterou ministerstvo zavedlo. "Volajících je minimum, přesto linka s číslem 974 832 222 nadále existuje a každý ji může využívat," uvedla mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková.
Lidé nevěří tomu, že by jejich oznámení mělo smysl. Například starší paní z Prahy si šéfové jedné kliniky stěžovala na lékaře, který od ní požadoval dva tisíce korun za urychlení operace. "Považovala jsem to od něj za drzost. Stížnost na něj nepomohla, pracuje tam dál," řekla pacientka.
