Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bez spekulací a silné podpory státu se žádná ekonomika nestane inovativní

  8:43aktualizováno  8:43
Technologické inovace táhnou už 250 let kupředu hospodářský rozvoj. Ekonomie inovací je však diametrálně odlišná pro ty, kdo jsou v popředí, a pro ty, kdo se jen ze všech sil snaží dohnat náskok.
Velké firmy v americkém Silicon Valley. Ilustrační snímek.

Velké firmy v americkém Silicon Valley. Ilustrační snímek. | foto: www1.toutapp.com

V popředí začíná inovativní ekonomika objevem a vrcholí spekulací. Od vědeckého výzkumu až po identifikaci komerčních aplikací nových technologií se pokrok realizuje metodou pokus-omyl. Strategické technologie, které opakovaně přetvářely tržní ekonomiku – od železnice po internet –, vždy vyžadovaly vybudování sítí, hodnota jejichž užívání nemohla být v době jejich zavádění známá.

V důsledku toho jsou inovace v popředí závislé na zdrojích financování, které jsou odtržené od starostí o ekonomickou hodnotu; proto nelze tento problém omezit na otázku optimální alokace zdrojů. Konvenční výrobní funkce neoklasické ekonomie tudíž nabízí nebezpečně zavádějící optiku výkladu procesů, k nimž dochází v popředí inovací.

Občas se to vymyká chápání

Žádaným zdrojem financí tak byla a dosud zůstává finanční spekulace. Finanční bubliny se nafukují všude tam, kde existují trhy likvidních aktiv. Objekty takových spekulací se mnohdy vymykají chápání: cibulky tulipánů, doly na zlato a stříbro, nemovitosti, dluhy nových států, firemní cenné papíry.

Čas od času se přitom objektem spekulace stala některá z převratných technologií – kanály, železnice, elektrifikace, rozhlas, automobily, mikroelektronika, počítače, internet –, pro které finanční spekulanti mobilizovali tak velký kapitál, že by ho „racionální“ investoři nikdy nedokázali zajistit. A na troskách, které zákonitě následovaly, pak vyrostla řada nových ekonomik.

Ke spekulacím se v několika případech připojily i aktivistické státy, jejichž role rovněž povzbudila inovace. Nejefektivnější byly státy při prosazování politicky legitimních cílů, které přesahují úzký ekonomický výpočet: sociální rozvoj, národní bezpečnost, boj s nemocemi.

Značky v USA - typické označení dálnice

Značky v USA - typické označení dálnice

Ve Spojených státech vláda tyto převratné sítě buď přímo vybudovala (systém mezistátních dálnic) nebo mohutně dotovala jejich výstavbu (transkontinentální železnice), případně hrála zásadní roli při jejich koncipování a raném rozvoji (internet). Aktivistické státy z celého světa financovaly základní vědu a sloužily jako první zákazníci novátorských výrobků, které z inovací vznikly. Abychom uvedli jeden zásadní příklad: americké ministerstvo obrany od roku 1950 čtvrt století kombinovalo obě role, a vybudovalo tak základy dnešní digitální ekonomiky.

Odkaz zapomenutého ekonoma

Země, které novátorského lídra pouze následují, mají jasnou cestu. Merkantilistická politika ochrany a dotací byla a je efektivním nástrojem ekonomicky aktivního státu. V USA první ziskové textilky křiklavě porušovaly britské patenty. A zběsile podnikavou americkou soukromou firmu zase podporovala široká paleta státních investic, garancí a ochranných cel v souladu s „americkým systémem“, který inspiroval Alexander Hamilton a realizoval Henry Clay.

Alexander Hamilton (1755–1804). Americký voják, právník, ekonom, jeden z Otců

Alexander Hamilton (1755–1804). Americký voják, právník, ekonom, jeden z Otců zakladatelů a 1. ministr financí Spojených států amerických. Na snímku je dtail z obrazu, na němž byl Alexander Hamilton portrétován Johnem Trumbullem (1756-1843).

Velký, ale zapomenutý německý ekonom Friedrich List, student Hamiltonova díla, vytyčil v roce 1841 pro svou zemi cestu k inovacím ve svém Národním systému politické ekonomie. Ten byl poté opakovaně použit: Japonskem od posledních desítek let devatenáctého století, asijskými tygry ve druhé polovině dvacátého století a dnes také Čínou.

Friedrich List si všiml, že britský vzestup do role „první průmyslové země světa“ na sklonku osmnáctého století závisel na předchozí státní politice podpory britského průmyslu. „Kdyby byli Angličané nechali všemu volný průběh,“ napsal, „vyráběli by jim dodnes látky Belgičané a Anglie by stále byla ovčincem [Hansy].“

Friedrich List (1789–1846). Německý národohospodář a ekonom. Byl předchůdcem

Friedrich List (1789–1846). Německý národohospodář a ekonom. Byl předchůdcem tzv. německé historické školy.

Ucelené programy na podporu hospodářského dostižení špičky jsou relativně jednoznačné. Přerod z opozdilce v lídra inovativní ekonomiky je však o poznání náročnější a pomíjivější.

Spojeným státům se tento přerod podařil zhruba v letech 1880 až 1930, kdy zkombinovaly profesionalitu řízení se spekulativní zálibou v nových technologiích – elektrifikaci, automobilech a rozhlasu – a státní tolerancí velkých monopolů druhé průmyslové revoluce, které investovaly své superzisky do vědeckého výzkumu. Odvolávání se na národní bezpečnost coby legitimizující důvod ekonomicky aktivního státu po druhé světové válce vedoucí roli Ameriky dále rozšířilo.

Výzva pro Čínu

Zatím není zřejmé, zda se východoasijským ekonomickým tahounům podaří dovršit přestup z pelotonu do čela. Především je nutné vystavit národní šampiony z „doháněcí fáze“ útoku konkurence. Obecněji je pak nutné přeorientovat roli státu z plnění dobře definovaných programů na podporu experimentů typu pokus-omyl a toleranci podnikatelských nezdarů. A také je nezbytné omezit ochromující „korupční daň“, která jako by nevyhnutelně provázela ekonomické revoluce, jak k tomu došlo ve Velké Británii v průběhu devatenáctého století a ve Spojených státech během století dvacátého.

Zde nastává okamžik strategické nejistoty. Digitální ekonomika „made in USA“ vykazuje v soukromém sektoru velkou dynamiku. Vedoucí role v příští nové ekonomice – totiž ekonomice nízkouhlíkové – je však stále otevřená. Amerika trpí důsledky celogeneračního úsilí zrušit legitimitu státu coby ekonomického aktéra. A Evropa se utápí ve snaze o „expanzivní fiskální úspory“, což je samo o sobě protimluv.

Googleplex v Mountain View je součástí Silicon Valley

Googleplex v Mountain View je součástí Silicon Valley

Dokáže Čína zvládnout hospodářský, kulturní a politický přerod jakožto nezbytný předpoklad k tomu, aby si osvojila vedoucí roli, která se dnes nabízí? Připadá mi fascinující vrátit se téměř o 200 let zpátky a zamyslet se nad politickou ekonomií Velké Británie v době, kdy první průmyslová revoluce nabírala dech.

Bylo to drsné

V roce 1820 vládla v Anglii zkorumpovaná oligarchie, která uplatňovala moc v důvěrné spolupráci se státním náboženským establishmentem. Politická legitimita se odvozovala ze strachu z anarchie, jejíž děsivá realita existující na protější straně kanálu La Manche byla ještě v živé paměti. Pravidlem se stal svévolný, drakonický útisk: podle takzvaného „krvavého zákoníku“ existovalo více než sto trestných činů, které se trestaly smrtí nebo transportem do vyhnanství. Systém patentů byl notoricky drahý a nedostupný.

Vládcové Anglie se však marně snažili zadusit největší výtrysk ekonomické energie a finančního bohatství v lidských dějinách. Během jedné dlouhé generace se Anglie proměnila. Od Reformního zákona z roku 1832 přes zrušení obilných zákonů v roce 1846 až po reformy státní služby zahájené v roce 1853 a Druhý reformní zákon z roku 1867 se Velká Británie ubírala jedinečnou cestou vedoucí k relativně stabilnímu a udržitelnému demokratickému kapitalismu.

Čínská cesta bude bezpochyby stejně výrazná jako procesy, díky nimž tato země dospěla k současnému okamžiku příležitosti. Otázka, zda se tato cesta ukáže být stejně pokroková jako ta anglická, může nakonec rozhodnout o tom, kdo se do budoucna ujme globálního ekonomického vedení.

William Janeway, výkonný ředitel a poradce private-equity společnosti Warburg Pincus, je hostujícím docentem ekonomie na Cambridgeské univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.