Americký prezident Barack Obama na snímku z 25. června 2013.

Americký prezident Barack Obama na snímku z 25. června 2013. | foto: AP

Může Obama rozhodnout o útoku sám? Kongres řeší pojistku starou 40 let

  • 9
Ačkoliv Barack Obama coby prezident USA představuje vrchního velitele amerických ozbrojených sil, rozhodnutí o intervenci v Sýrii není formálně zcela jen v jeho rukou. Před 40 lety prosadil americký Kongres jakousi pomyslnou "pojistku", která by prezidentský rozkaz k nasazení vojáků proti nepříteli alespoň částečně omezila.

Když se v roce 1973 nachýlila po téměř dvaceti letech vietnamská válka ke konci, vyjma nového pohledu společnosti na zahraniční politiku zaoceánské velmoci to přineslo ještě jednu podstatnou změnu: částečné omezení pravomocí amerického prezidenta jakožto vrchního velitele ozbrojených sil.

Syrský konflikt

Kongres, tedy výhradní nositel zákonodárné moci v USA, se tehdy ostře vymezil vůči suverenitě prezidenta v otázkách zapojení země do válečného konfliktu. I přes veto tehdejšího šéfa Bílého domu Richarda Nixona protlačil usnesení (v originálním znění známé jako War Powers Resolution), které stanovilo, že k nasazení amerických ozbrojených složek v zahraničí potřebuje prezident získat svolení právě Kongresu. Tedy za předpokladu, že nebyly USA nebo jejich území přímo napadeny.

Toto usnesení ukládá hlavě státu informovat Kongres o nasazení amerických jednotek za hranicemi do 48 hodin. V případě, že zákonodárci retrospektivně neudělí k takovéto akci povolení, nesmí vojáci operovat za hranicemi déle než 60 dní s tím, že dodatečných 30 dní jim zbývá navrch na stažení. Výjimku tvoří situace, kdy by USA nepříteli otevřeně vyhlásily válku. Naposledy se tak ale stalo za druhé světové války.

Na americké poměry bylo prosazení takovéhoto omezení dosti zásadní krok. Politický systém Spojených států je totiž nastaven jako prezidentský, což ve výsledku obnáší to, že se hlava státu těší výjimečně silnému postavení. Hranice mezi exekutivou a legislativou je zde velmi jasně vymezena. Prezident je jediným ústavou vymezeným nositelem výkonné moci a není ze své funkce nikomu odpovědný, ani Kongresu.

Po hrůzách, které přinesla válka ve Vietnamu, ale byla zásadní pravomoc vrchního velitele ozbrojených sil částečně okleštěna. Alespoň po formální stránce.

Somálsko, Jugoslávie, Libye... A teď i Sýrie

V praxi však všichni američtí prezidenti usnesení nedbali a spokojovali se s pouhým informováním zákonodárců. A to ať už s "posvěcením" od Spojených národů, jako tomu bylo v případě intervenci v Somálsku v roce 1992, či bez něj, jako když v roce 1999 Bill Clinton nařídil bombardování srbských cílů během bojů o Kosovo.

Ostatně ani Barack Obama si s autorizací Kongresem před dvěma lety příliš nelámal hlavu v případě leteckých úderů proti režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. I přes obrovskou nevoli, kterou to mezi americkými zákonodárci vyvolalo, dál vehementně hájil zásah s odvoláváním se na rezoluci Rady bezpečnosti OSN opravňující členské státy k použití síly k ochraně civilního obyvatelstva.

Nakonec tak americké letouny nezmizely z Libye ani poté, když celou akci oficiálně převzalo NATO, a vojenské, ale i civilní cíle zasypávaly dál bombami po dlouhých šest měsíců, dokud Kaddáfího režim spolu s ním nepadl.

"Časově omezená akce" v Sýrii

Právě současná syrská krize však debatu o kompetencích amerického prezidenta v otázkách intervence znovu otevřela. Vůči případné intervenci v Sýrii se již ohradilo několik republikánských politiků a připomnělo čtyřicet let starou "pojistku". Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů, tedy dolní komory Kongresu, John Boehner upozornil, že Bílý dům "musí konzultovat" Kongres, než se rozhodne odpovědět na údajný chemický útok u Damašku z minulého týdne, který je připisován režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

"Předseda dal najevo, že před podniknutím jakékoliv akce se musí vést smysluplné konzultace se členy Kongresu, jakož i musí být jasně definované cíle a širší strategie dosažení stability," uvedl Boehnerův mluvčí Brendan Buck podle agentury ČTK.

Ne všichni jeho kolegové z řad republikánů ovšem hovoří stejně nesmiřitelným tónem a nekteří připouštějí, že šéf Bílého domu tak vzhledem k dosavadní praxi jednoznačně učinit nemusí. "Nepotřebují svolení, ale doufám, že o něj požádají," namítal v rozhovoru pro televizi MSNBC vlivný republikánský senátor ze zahraničního výboru Bob Corker. Podle jeho slov je odpověď na údajný chemický útok velice blízká a americké síly jsou již na místě.

S odkazem na "neochvějné důkazy" o použití chemických zbraní v Sýrii již Barack Obama podle vládních zdrojů listu Washington Post zvažuje časem i rozsahem omezený úder. Podle amerického deníku by netrval déle než dva dny.

Enormně krátké trvání intervence by snad oponující kongresmany mohlo uchlácholit. A pokud ne, bude mít Obama k dispozici ještě dalších 58 dní na to, aby celou akci "dotáhnul do konce".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video