Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bez obav, Falklandy ubráníme, ujišťují britskou veřejnost generálové

  7:25aktualizováno  7:25
Razantní škrty v britské armádě vyvolaly obavy, zda kromě současných vojenských operací jako v Afghánistánu budou schopny britské jednotky vůbec bránit vlastní území. A pomyslným jablkem sváru se staly Falklandy. Souostroví, o které už Britové museli v minulosti tvrdě válčit a na něž si stále brousí zuby Argentina.

Falklandské ostrovy | foto: shutterstock.com

Armáda propustí až 42 tisíc lidí a vyřadí stovky letounů, tanků i válečných plavidel včetně dosavadní vlajkové letadlové lodi Ark Royal.

"Redukční dieta" v podobě Strategické obranné a bezpečnostní revize, kterou naordinovala vláda Davida Cemerona, vyvolala v Británii bouřlivou diskusi. Nikoliv však o tom, zda armáda bude schopná ubránit vlastní území v Evropě, ale zda dokáže ochránit Falklandské ostrovy - britské zámořské území tisíce kilometrů daleko od Londýna.

Do kritiky se po zveřejnění obranné revize pustili nejen experti, ale dokonce i bývalí vysoce postavení velitelé s obavami, že škrty v rozpočtu britské armády umožní Argentině, aby dobyla a obsadila Falklandy. Souostroví, o které Britové před 28 lety právě s Argentinou tvrdě válčili.

Falklandské ostrovy

Falklandské ostrovyPůvodně neobydlené ostrovy, asi 500 kilometrů od argentinských břehů, objevili právě Britové. Argentina a celý španělský a francouzský svět používá jména Malvínské ostrovy. V roce 1820 je převzala Argentina z titulu nástupnictví po Španělsku. Britové se jich zmocnili v roce 1833. Argentina si ostrovy nepřestala nárokovat. V roce 1964 proto bylo za účasti OSN na ostrovech uspořádáno referendum, v němž tamní obyvatelé odhlasovali, že chtějí zůstat britskými občany.

V roce 1982 se ostrovy Argentina pokusila znovu získat vojensky, ale utrpěla těžkou porážku. V 73 dní trvající válce zahynulo 648 argentinských vojáků. Britové přišli o 255 vojáků. Argentina ale stále po ostrovech pokukuje, především kvůli zásobám ropy.

Spor o Falklandy se opět vyostřil počátkem roku, kdy britská ropná společnost zahájila u ostrovů těžbu. Argentina to označila za nezákonné. Lídři jihoamerických a karibských států pak na svém summitu vyzvali Londýn, aby vrátil ostrovy "argentinskému lidu".

"Vyzýváme Argentinu k tomu, aby se nám pokusila uštědřit národní ponížení, ze kterého se prestiž Británie nikdy nevzpamatuje," napsala v otevřeném dopise vládě pětice admirálů ve výslužbě s tím, aby kabinet některá rozhodnutí okamžitě zrušil. Bývalí vysoce postavení velitelé námořnictva například zásadně odmítají okamžité vyřazení vlajkové letadlové lodě Ark Royal a letounů Harrier z výzbroje.

Ministr obrany Liam Fox takové obavy odmítl. Za novou obrannou revizi, klíčový dokument pro směřování britské armády v nadcházejících deseti letech, se nyní postavilo veřejně i celé nevyšší velení britských ozbrojených sil.

"Necháváme plány na obranu Falklandských ostrovů důkladně přezkoumávat po celou dobu a přestože nemůžeme komentovat podrobnosti těchto plánů, můžeme ujistit, že jsou robustní a schopné ubránit (ostrovy) před jakoukoliv hrozbou," konstatují ve společném prohlášení náčelník generálního štábu David Richards, jeho zástupce generál Nicholas Houghton, šéf námořnictva admirál Mark Stanhope, velitel pozemních sil Peter Wall a šéf vzdušných sil Stephen Dalton.

Společně ujišťují britskou veřejnost, že britská armáda i přes škrty v rámci ozdravování státního rozpočtu má v oblasti Falkland větší vojenskou sílu než dříve a je schopná odvrátit jakoukoli hrozbu. "Na rozdíl od roku 1982 tam máme komplexní obranu, včetně lodí, ponorek a dobře zabezpečeného letiště se stíhačkami."

Podle generálů nelze předstírat, že obranné škrty budou bezbolestné. Strategická revize musela přinést tvrdá rozhodnutí, za kterými ale nejvyšší velení britských ozbrojených sil plně stojí. "Rozhodnutí bylo kolektivní. Stojíme si za ním. Nyní musíme jít dál a realizovat jej," konstatují generálové.

Britské armádní škrty

Vojenská loď HMS Ark Royal v britském přístavu Portsmouth, která jede ke španělským břehům vyzvednou britské občany, kteří kvůli ochromené dopravě uvázli v Evropě.Celkem odejde až 42 tisíc lidí. Z pozemních sil 7 tisíc vojáků, z námořnictva 5 tisíc, z letectva také 5 tisíc a celkově ještě zhruba 25 tisíc civilistů, které armáda zaměstnává.

- Námořnictvo přijde o několik válečných lodí, včetně dosavadní vlajkové letadlové lodi Ark Royal. Skončí také zřejmě další letadlová loď Illustrious, čtyři fregaty a výsadková loď třídy Bay.

- Pozemní síly sníží počet tanků Challenger 2 o 40 procent a těžké dělostřelectvo se zmenší o 35 procent. Vyřazeno by mělo být až 200 tanků. Do roku 2020 dojde také na rušení britských posádek v Německu.

- Vzdušné síly přijdou o transportní letouny C-130 Hercules, sledovací letouny Sentinel, Tornado GR4 a Harrier. Z výzbroje zmizí do tří let i přepravní stroje VC-10 a tankery TriStar a do služby se vůbec nedostane nová verze připravovaného průzkumného letounu Nimrod.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace sítě a projení ruskojazyčných twitterových účtů na základě blízké...
Ruské vlivové zprávy o NATO na Twitteru šíří "robotrollové", tvrdí studie

Dva ze tří uživatelských účtů sociální sítě Twitter, které v ruštině masivně šíří zprávy včetně dezinformací o posílené vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.