Ukončil jste jeden z nejúspěšnější projektu Českého rozhlasu za posledních let. Jaký to byl pocit?
Smutek a pocit marnosti. Odhalení mělo široký okruh příznivců, velikou publicitu u nás i v zahraničí a určitou prestiž. Ale dva roky jsme neměli možnost projekt výrazněji rozvíjet a rostl v nás pocit nejistoty či tísně. A ta když skončí, tak je to úleva.
Projekt Odhalení o pražské gorilí rodině začal v listopadu 2005, do dnešního dne ho navštívilo tři čtvrtě milionu diváků. Získal například "Divokého Oscara" - prestižní soutěží Wildscreen je pokládána za obdobu Oscarů pro přírodovědecké filmy a projekty. Knížky o české gorilí rodině vyšly v Kamerunu, v Kongu či Středoafrické republice. Aktuálně je Richardovi, Moje, Shindě, Kijivu a Kambě věnovaná výstava v Moskvě. Magazíny o Odhalených vysílala také Česká televize. Od samého začátku je jádrem sporu mezi managementem rozhlasu a Radou ČRo, zda má rozhlas nabízet také multimediální obsah. Vedení rozhlasu v němž je Miroslav Bobek 11 let, tvrdí, že je to nezbytné, Rada to odmítá. "Radio není televize," argumentuje. |
Můžete být konkrétnější, jakou tíseň myslíte?
Vymýšlíte něco nového, věnujete tomu spoustu času a práce, chtěl byste to realizovat. Jenže pak si v zápisech Rady ČRo přečtete doporučení, že multimediální projekty by měl Rozhlas přehodnotit a nové by neměl začínat. Takže se vyptáváte, co vlastně smíte, a snažíte se v tom nějak vyznat, jenže ve finále se od programového ředitele dozvíte, že můžete dělat, co uznáte za vhodné, ale nesmí to nic stát. Takže vám sice nikdo nic nezakáže, ale ani nemáte možnost to dělat. Tak ten projekt jen udržujete, za čas přijdete s jiným nápadem a zase dopadnete stejně. A nakonec přijde chvíle, kdy si řeknete, že než ho nechat pomalu umírat, bude lepší takový projekt ukončit.
Odhalení byli velmi sledovaní v zahraničí. Jak tam reagovali na jejich konec?
Část reakcí byla od našich partnerských organizací, ti to vidí jako tragické rozhodnutí. Ve středu dokonce přišel dopis ze Ženevy z OSN, kde projekt hodnotí velmi vysoce.
Překvapila vás reakce veřejnosti, která se postavila proti konci Odhalených?
Mile. Mě hlavně překvapilo, že jim nejde jen o tento projekt, ale o směrování Českého rozhlasu. To zavazuje. - čtěte Konec gorilí show řeší i poslanci, její příznivci hrozí demonstrací
Máte tedy v hlavě řešení, co dál s Odhalenými nebo podobným projektem, který by je nahradil?
Mám připravené čtyři varianty, jakým způsobem pokračovat. Kromě toho uvažuji o dalších projektech.
Zmiňoval jste hrozící pokles návštěvnosti webu rozhlasu kvůli ukončení Odhalených. Jaký úbytek odhadujete?
Deset procent.
Dost mě to zaráží, zvlášť v kontextu odchodu Radia Wave z analogu. Z událostí posledních měsíců mám pocit, že Český rozhlas o mladé publikum nestojí. Jak si to vysvětlujete?
Na to můžu nabídnout jen jediný komentář - Český rozhlas o mladé posluchače stojí. To podtrhuji. Český rozhlas by se dokonce měl věnovat mladým lidem a dětem ještě daleko výrazněji, než tomu je teď. Ovšem snahy o masivnější oslovení dětí se neobejdou bez internetu a multimédií. Minimálně v části managementu je na tom naprostá shoda a například ve vedení ČRo 2 uvažují velmi moderně. Ale je otázka, co bude mít rozhlas možnost realizovat.
Vy jste dostal do sporu i s programovým ředitelem Richardem Medkem kvůli Radiu Wave a jeho slavné větě: Posluchači Radia Wave nejsou budoucnost národa. Jak vypadá vaše diskuse od té doby, co jste ho vyzval k rezignaci?
Každý jsme si řekli své a od té doby mezi námi žádná diskuse neprobíhá. - čtěte Je to teatrální gesto, odmítl programový ředitel ČRo výzvu kolegů k rezignaci
Jste v managementu jedenáct let, pamatujete si na podobný ostrý názorový střet ve vedení?
Situaci srovnatelnou s tou nynější nepamatuji.
Čím si to vysvětlujete?
Politickou a společenskou situací i absencí odborných znalostí a neprofesionalitou.