Incident se stal ve chvíli, kdy koroner četl pitevní zprávy převážně mladých obětí masakru na Utoyi. Botou po pravicovém radikálovi hodil muž původem z Iráku, jemuž Breivik 22. července 2011 zastřelil na norském ostrově bratra. Na vraha přitom křičel: "Běž do pekla!"
Házení botHození bot dle iráckých zvyků představuje výraz nejhlubšího opovržení. Před lety házeli Iráčané boty po sochách svrženého diktátora Saddáma Husajna. Později irácký novinář mrštil svými botami i po někdejším prezidentovi USA Georgi Bushovi (více zde). |
Další příbuzní obětí a přeživší v tu chvíli volali "bravo" a tleskali, popsal server telegraph.co.uk. Ochranka muže okamžitě zpacifikovala a ze soudní síně vyvedla. Svou botou nicméně nezasáhl mnohonásobného vraha, ale jeho obhájkyni Vibeke Hein Baeraovou. "Naštěstí to byla jenom bota," reagovala později.
Incident okomentoval i samotný Breivik, který se už před soudem k zavraždění 77 lidí v Oslu a na Utoyi dříve doznal. Nad masakrem ale nikdy neprojevil lítost. Třiatřicetiletý extremista se rozplakal pouze u svého vlastního propagandistického videa, které později odborníci označili za ubohé.
"Pokud chce po mně někdo něčím hodit, udělejte to, když přicházím nebo odcházím, ale ne na mou obhájkyni," prohlásil Breivik poté, co se po několikaminutovém přerušení procesu opět vrátil do soudní síně.
Soud s ním začal 16. dubna a páteční útok na něj je vůbec první případ, kdy někdo z přihlížejících přeživších nebo příbuzných obětí s Breivikem vyhledal kontakt. Emočně vypjaté okamžiky až dosud provázel spíše tichý pláč a vzájemná podpora mezi přihlížejícími.
Nad vraždami jásal, uvedla přeživší
Breivik v PrazeChtěl v Česku zbraně, nakonec si platil holky, říká norský novinář  |
Po původních výpovědích obhajoby i obžaloby dostal slovo i samotný radikál. Nyní svá svědectví začali podávat přeživší masakru na ostrově Utoya.
Podle jedné z nich Brievik nad vraždami jásal. "Jsem si jistá, že jsem slyšela, jak po zásazích začal jásat," řekla ve středu čtyřiadvacetiletá Tonje Brennaová, která masakr přežila jen díky tomu, že se společně s několika vážně zraněnými adolescenty schovala mezi skalisky, kde předstírali, že jsou mrtví.
Brennaová také líčila, jak v osudný den před klubovnou na Utoyi náhle spatřila dva účastníky tábora, kteří se zhroutili k zemi po zasažení kulkami. Nato propukl chaotický úprk přes celý ostrov. "Člověk měl celou tu dobu pocit bezvýchodnosti," vypověděla.
V procesu už nejde ani tak o to uznat Breivika vinným. O jeho vině nikdo nepochybuje a i on sám se k činům doznal. Ovšem tvrdí, že vinu necítí, protože se prý snažil chránit Norsko před islamizací a multikulturalismem. Hlavní otázkou tedy je, zda ho soud shledá příčetným, či nepříčetným.
V prvním případě by mu hrozilo maximálně jednadvacet let vězení s možnosti prodlužovat pobyt za mřížemi co pět let prakticky až do konce jeho života. V případě, že bude shledán mentálně chorým, stráví nejspíš zbytek života v psychiatrické léčebně. Rozsudek by měl padnout koncem července.
Atentátník Anders Behring Breivik nastražil 22. července 2011 nejprve před úřadem norské vlády v centru Osla nálož, jejíž výbuch si vyžádal osm mrtvých. Pak odjel na tábor mládežnického křídla vládnoucí Norské strany práce na ostrově Utoya a postřílel tam 69 lidí.
