Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Beton ze všech stran. Nejšílenější úsek berlínské zdi svíral jen pár domů

  17:12aktualizováno  17:12
Obec Klein Glienicke byla řadu let jedním z nejstřeženějších míst na světě. Drobnou výspu NDR ze tří stran obklopoval Západní Berlín a se zbytkem světa ji spojoval jen most přes vodní kanál. Před padesáti lety místní obyvatele odřízly od Západu ostnaté dráty. Za okny jim začala růst berlínská zeď.

Klein Glienicke na modelu, na kterém si pohraničníci plánovali rozestavení hlídek. Nyní je součástí výstavy o této miniaturní východoněmecké enklávě v Západním Berlíně. | foto: Profimedia.cz

"Nejdřív to byl jen plot. Ale bylo to horší, než když v roce 1965 postavili betonovou zeď," vzpomíná na 13. srpen 1961 obyvatelka berlínského předměstí Gitta Heinrichová. Na den, kdy obec na břehu Teltowského kanálu oddělily od Západního Berlína ostnaté dráty, si pamatuje stále velmi živě.

"Bylo to jako žít ve vězení. Žili jsme v nejmenším městě východního Německa, které bylo zdí takto obehnáno. Nemohli jste udělat ani krok, abyste do ní nenarazili," řekla agentuře AFP dnes devětašedesátiletá Heinrichová.

Klein Glienicke na modelu, na kterém si pohraničníci plánovali rozestavení
Klein Glienicke se zbytkem východního Německa spojoval jen most přes Teltowský
Obyvatelé Klein Glienicke se svým západoberlínským soudedům koukali přes zeď

Klein Glienicke je obec ve tvaru podkovy o pouhých pěti stech obyvatelích. Historickou kuriozitou se stala díky vrtochům geografů a bouřlivému průběhu 20. století - přestože ležela obklopena Západním Berlínem, katastrálně náležela pod Postupim. A ta už patřila do východního Německa.

Řečí politické geografie se tak stala východoněmeckou enklávou v Západním Berlíně, který byl pro změnu západoněmeckou exklávou ve východním Německu.

Příležitost k útěku

Obyvatelé obce a jejich západoberlínští sousedé bydleli tak blízko sebe, že si koukali do oken. Jakýkoliv styk s obyvateli Západního Berlína byl ale přísně zakázán, trest hrozil i za přátelské zamávání přes zeď. Obec tvořená majestátními pruskými domy patřila do "zvláštní zóny ostrahy", kterou v noci pročesávaly světlomety pohraničníků.

Tajemství archivů

MAPA: 50. výročí stavby Berlínské zdi

Podle německého magazínu Focus Washington i Londýn o chystané stavbě berlínské zdi věděly předem. Spojenecké velitele Berlína o tom informovala přímo Moskva. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů západoněmecké rozvědky BND, která tehdy před rozdělením města varovala i tehdejšího kancléře Konráda Adenauera. Rozvědčíci byli přesvědčeni, že pokud by tehdy spojenci dráty hned strhli nebo pohrozili vojenským zákrokem, Kreml by couvnul. Dokumenty BND tak podporují domněnky, že Západu toto řešení berlínské otázky v podstatě vyhovovalo a v berlínské zdi s ulehčením nechal zabetonovat dosavadní status quo.

ČTK

"Východoněmečtí vojáci říkali, že tato část zdi se hlídala nejhůř," tvrdí Jens Arndt, který se do Klein Glienicke přistěhoval před dvanácti lety a k půlstoletému výročí stavby zdi uspořádal o jejím příběhu za studené války výstavu. "Byla to drobná enkláva vsazená mezi nepřátele lidu," říká Arndt.

Obec, kam si ve dvacátých letech jezdily užívat hvězdy nedalekého filmového studia Babelsberg, se tak stala cílem mnoha lidí toužících po úniku ze socialistického vězení. Mnoho saniťáků či řemeslníků, kteří sem zavítali za prací, využilo příležitosti a prchlo přes dráty.

Pohřeb přes ostnaté dráty

V roce 1968 zde na útěku zahynul jednadvacetiletý mladík a východoněmecký pohraničník, který sám chtěl prchnout na Západ. O pět let později se dvě rodiny prokopaly na svobodu devatenáct metrů dlouhým tunelem, který vykutaly dětskou lopatičkou. Po tomto pozoruhodném útěku začaly stráže pravidelně kontrolovat sklepení místních domů.

Drobná výspa komunismu zažila také kuriózní pohřeb. V padesátých letech uprchl na Západ místní řezník s celou rodinou. Babička ale odejít odmítla a komunistické úřady po její smrti v roce 1962 nevpustily rodinu do NDR na pohřeb. Smuteční obřad se proto konal u kostela hned vedle ostnatých drátů a pastor musel křičet, aby ho slyšeli i pozůstalí truchlící na západní straně drátů.

Postupem času původní obyvatelé Klein Glienicke ubývali. Každý, kdo se choval podezřele, byl z kdysi půvabného předměstí Berlína bez okolků vypovězen. Do uvolněných bytů a domů se nastěhovali ideologicky spolehliví straníci, policisté, celníci, vojáci a agenti Stasi.

Když zeď v roce 1989 padla, Gitta Henrichová zrovna slavila narozeniny. "Byl to ten nejkrásnější dárek k narozeninám, jaký jsem kdy dostala," říká dnes bývalá učitelka tělocviku a historie.

Klein Glienicke

Klein Glienicke

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.