Betlém byl nedílnou součástí mezinárodní turistiky a dojelo se tam snadno za necelou půlhodinu autobusem z Jeruzaléma. Hemžil se turisty, všude na domech visívaly křesťanské symboly a ve stáncích se prodávaly křesťanské suvenýry.
Restaurace a obchody hrdě vystavovaly nápisy, že prodávají vepřové, a sekulární Izraelci tam jezdívali hřešit proti Mojžíšovým dietním přikázáním.
Pak vypukly intifády a sebevražedné atentáty a dnes nad Betlémem vládne Hamas. Betlém jako by se světu vytratil z vědomí. Naposledy se o něm psalo, když se tam strhla přestřelka izraelských vojáků s teroristy, kteří okupovali kostel a drželi v něm křesťanské kněze jako rukojmí.
Náboženská perzekuce ve městě
Pak vojáci odešli, Betlém zůstal plně pod palestinskou správou a zase o něm zavládlo na delší dobu ticho.
Až letos před Vánocemi si na něj vzpomněl arcibiskup canterburský Rowan Williams, který v rozhovoru pro týdeník The Tablet v předvánočním čísle podal tuto zprávu: "Lidé se odtud stěhují ve velkém. Je velmi těžké projít dovnitř a ven a my jsme doufali, že se tam dostaneme a pokusíme se povzbudit tuto opuštěnou a utrápenou komunitu a připomenout druhým, že uprostřed onoho konfliktu jsou křesťané."
Reportéři listu The Mail on Sunday se do Betléma zřejmě dostali, neboť v tomtéž týdnu podali reportáž o něco konkrétnější: "Křesťanské obyvatelstvo asi šedesátitisícového města se zmenšilo z 85 procent v roce 1948 na 12 procent v roce 2006. Jsou zprávy o náboženské perzekuci, vraždách, bití a krádežích nemovitostí.
Situace křesťanů je složitá
Bezpečnost se zhroutila a odrazuje turisty, což působí ekonomické strádání křesťanům, kteří vlastní ve městě většinu hotelů, restaurací a obchodů se suvenýry. Po celém Betlémě je cítit postupující islámský fundamentalismus."
Reportér Mailu pak cituje několik křesťanů, s nimiž se mu podařilo hovořit. Taxikáře George Rabieho ztloukla parta muslimů za to, že mu v autě visel křížek. Kovotepci Jeriezu Amarovi muslimové vtrhli do domu a zastřelili jeho dvě sestry za to, že nosily šaty západního stylu. Teroristická organizace Al-Aksá chtěla město vyčistit od prostitutek, jak pravilo její prohlášení.
Situace křesťanů se prudce zhoršila s nástupem Hamasu, který vložil islámské právo šaría do palestinské ústavy. Ale arcibiskup Williams to komentuje takto: "Rád bych věděl, nakolik izraelské vládě záleží na tom, aby měla ve Svaté zemi křesťanské komunity?"
Co je to společná civilizace?
Už zase se sluší za lumpárny někoho jiného vynadat Židům. Bez ohledu na to, že Izrael je jednou ze zemí, kam betlémští křesťané prchají a některým se tam daří získat azyl. Bez ohledu na to, že v době, kdy křesťanů ubývá ve všech islámských zemích, v Izraeli se počet arabských křesťanů za dobu jeho existence ztrojnásobil z původních 34 tisíc na 130 tisíc.
A bez ohledu na to, že na rozdíl od většiny muslimských zemí Izrael na svoje státní útraty udržuje a opravuje křesťanské památky.
A vlastně není divu. Že něco v britském informování o stavu arabsko-izraelského konfliktu neladí, vyplývá i ze sondáže Tabletu, podle níž si jen 57 procent Britů přeje, aby Palestinci oficiálně uznali Izrael, a jen 21 procent souhlasí s tím, že Izrael bojuje za přežití a zaslouží si podporu křesťanů.
Zda křesťané a Židé tvoří společnou civilizaci, se Tablet raději už ani neptal.
