Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Betlém, město Vánoc, je pustý

  0:01aktualizováno  0:01
Betlém - místo narození Ježíše Krista, které bude za čtyři dny slavit celý svět, je pustý. O tom, že jsou Vánoce, zde nic nesvědčí. Ulice jsou pusté a vánoční výzdobu nahrazují fotografie místních lidí, kteří padli za dvouletého povstání proti Izraeli.

Betlém a přilehlé vesničky, tedy 150 000 lidí, je odříznuto od okolí. Silnice vedoucí ven jsou hlídány. Izraelci to považují za nezbytné bezpečnostní opatření a prevenci atentátů. Odvážní se hlídkám vyhýbají tak, že přelézají zátarasy nebo se za šera kradou okolními lesíky.

Izraelci zůstanou v Betlému i o vánočním týdnu, ale podle diplomatických zdrojů do něj umožní vstup křesťanům ze Západního břehu i z Izraele. Palestinský předák Jásir Arafat na Vánoce do Betléma zase nesmí. Je bledý, chodí strnule a rty se mu třesou čím dál víc. Nehovoří vždy souvisle a dělá nepochopitelná rozhodnutí, jak řekl izraelskému listu Haarec nejmenovaný palestinský představitel.

Není divu, když je nepřetržitě uvězněn ve svém polozbořeném sídle v Ramalláhu, kde se ho Izraelci snaží izolovat. Stejně jako loni ho i letos odmítají pustit na Vánoce do Betléma, kde se Arafat v minulosti pravidelně účastnil vánočních modliteb.

Arafat, známý častými cestami do světových metropolí, v uplynulém roce Ramalláh opustil jen jednou - v květnu, kdy krátce objel města Západního břehu Jordánu. V této těžké době se radí s ultraortodoxním rabínem Mošem Hirshem, jehož názor na existenci Izraele je mnohem radikálnější než Arafatův.

Hirsh stejně jako jeho souvěrci tvrdí, že židovský stát neměl vzniknout před příchodem mesiáše. A ten podle Židů ještě nepřišel. "Chtěl bych na vánoční mši do Betléma, chci za lidmi v Gaze, Nábulusu, Hebronu," říká Arafat, když Hirshe doprovází k jeho mercedesu.

Izraelci však o víkendu znovu zopakovali, že Arafata do Betléma nepustí a že v Kristově rodišti armáda zůstane i o Vánocích. Arafat se tedy bude muset spokojit se solidárním gestem americké herečky Jane Fondové, která za ním míří do Ramalláhu. Kromě toho chce přimět Izraelce, aby zastavili stavbu zátarasů.

Důvod, proč se Arafat tak drží Ramalláhu, nejsou jen izraelská omezení. Židovský stát, který Arafata přestal považovat za partnera mírových jednání, protože nezastavil atentáty, pohrozil, že jakmile palestinský vůdce budovu samosprávy opustí, budou strženy i její zbytky, které zůstaly stát po izraelských operacích.

Izraelci chtějí zatknout hledané osoby, které se uvnitř údajně skrývají. Arafat tedy trpělivě zůstává, kde je. Vstává ve čtyři ráno, čte verše koránu a pak výběr z palestinského a anglického tisku. Zacvičí na rotopedu a v půl sedmé posnídá vejce, med a sýr. Následují schůzky, telefonáty, vyřizování písemností. Ve dne ho hlídá 300 a v noci 170 strážců.

Všichni z jeho okolí trvají na tom, že se 73letý muž těší výbornému zdraví. Přiznávají však, že v době izraelského obléhání sídla byly dovnitř dopraveny kyslíkové bomby. Jako prevence.

Palestinští křesťané přestali doufat, že se k nim Arafat o Vánocích připojí v Betlému. V kostele vedle baziliky Narození Páně se konají předvánoční mše a dostat se na ně je mnohem obtížnější než loni, píše Reuters. V betlémských uličkách hlídkují vojáci a platí zákaz vycházení. Ti, kdo směřují do kostela, nejdřív situaci obhlížejí z rohu ulice, a když vidí vojáka, mizí v okolních uličkách, aby ho obešli.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Nejméně šest obětí si vyžádaly požáry v Portugalsku, kde platí stav veřejné...
Portugalsko a Španělsko sužují lesní požáry, zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 39 osob zemřelo během požárů, které se v neděli rozhořely v hustě zalesněných oblastech Portugalska a Španělska. Portugalské úřady oznámily 35 mrtvých,...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.