Výsledek? Finanční úřady ochromí fronty a výběr daní se výrazně zpomalí. Protest není časově omezen - potrvá možná celé měsíce.
"Kdybychom stávkovali a úřad zavřeli na jeden den, velký efekt by to nepřineslo. Lidé by prostě přišli jindy. Takhle to stát a občané pocítí víc," vysvětluje Jana Říská z pražských finančních odborů.
Nespokojenost s novým platovým systémem vládne na finančních úřadech po celé republice. Někteří úředníci si sice mají měsíčně o pár set korun přilepšit, pokud jim však vláda sebere polovinu třináctých a čtrnáctých platů, které jim zatím vyplácí, celoroční příjem se propadne všem.
"Osobně mám brát dokonce nižší tarifní plat. Měsíčně přijdu o 480 korun, celoročně bych bez třináctého platu brala o dvacet tisíc korun méně," upozorňuje Říská.
Účinky "byrokratického bojkotu" si před několika lety vyzkoušeli francouzští celníci, kteří dokázali zablokovat hranice pouhými pečlivými kontrolami každého projíždějícího vozidla.
Na co se tedy mohou obyvatelé Česka od září připravit? Rozhodně ne na vstřícnost ze strany finančních úředníků. Návštěva berního úřadu mimo dny určené veřejnosti bude k ničemu. S klienty tam nikdo jednat nebude.
Co se nyní řeší telefonem (například výzvy k doplnění údajů v daňovém přiznání), bude se vyřizovat výhradně písemně, a to dopisy adresovanými občanům do vlastních rukou.
Obrnit trpělivostí se budou muset řadoví občané stejně jako podnikatelé: jakoukoli pochybnost či nesrovnalost (třeba při vracení daně z přidané hodnoty) už nevyřeší pouhý pohovor s úředníkem, ale daleko delší řízení.
O tom, zda se přehnanou byrokracií od září zablokují všechny berní úřady v Česku, se rozhodne ve čtvrtek, na společné schůzce obou odborových svazů finančních úředníků.
"Uvidíme, zda se k pražským kolegům připojíme. Protestovat proti novému platovému systému ale rozhodně budeme také. V úvahu stále připadají i jiné formy protestu, třeba i řádná stávka," podotýká předseda druhého odborového svazu, který finanční úředníky zastupuje, Zdeněk Tomášek.
Požadavky odborářů jsou shodné. Trvají na výplatě poloviny třináctých a čtrnáctých mezd. Navíc chtějí donutit vládu ke splnění starého slibu o tom, že stát berním úředníkům zaplatí pojistku proti rizikům.
"Dostáváme se do situací, kdy nám hrozí i napadení ze strany občanů, které kontrolujeme," dodal Tomášek. Pojistka má být mimo jiné kompenzací za to, že finančním úředníkům zákon zakazuje jakkoli si přivydělávat.
Nadřízení svým úředníkům v protestech bránit nebudou. "Pokud vláda skutečně přestane státním zaměstnancům vyplácet třinácté platy, sníží se mzda všem. Přitom už dnes těžce sháníme kvalifikované síly, v soukromém sektoru jsou platy mnohem vyšší," tvrdí vedoucí sekretariátu pražského finančního ředitelství Karel Dvořák.
