Berlínu bude poprvé vládnout homosexuál

  • 1
Berlín - Popularitu si lze získat různě. Sedmačtyřicetiletému Klausovi Wowereitovi, novému starostovi hlavního německého města Berlína za vládnoucí sociální demokracii (SPD), se to v minulých dnech povedlo poněkud kuriózním způsobem - veřejně se přiznal k tomu, že je homosexuál.

"Vím, že můj soukromý život se teď stane veřejným. Těm, kteří to doposud nevěděli, proto oznamuji: Jsem gay a jsem tomu rád," prohlásil Wowereit na víkendovém stranickém sněmu SPD, který ho nominoval na post berlínského primátora, který je současně i ministerským předsedou Berlína jako spolkové země.

Je to vůbec poprvé, kdy se premiérem jednoho ze spolkových států Německa stane někdo, kdo se takto veřejně přihlásil k homosexualitě. Wowereitovo přiznání se ukázalo i jako dobrý politický krok - z takřka neznámého politika se díky veřejnému přiznání k homosexualitě takřka přes noc stal jeden z nejznámějších lidí ve Spolkové republice.

"V Berlíně dosud nebyl nikým a nyní všichni v Německu znají jeho jméno - ale ne proto, že je politikem, ale proto, že se přihlásil k tomu, že je gay," uvedl politolog Bernhard Wessel z berlínské Svobodné univerzity citovaný agenturou Reuters. "Byl to odvážný a chytrý krok a byla na něj velmi příznivá reakce," dodává Wessel.

Pro mnohé Berlíňany však Wowereitovo prohlášení nebylo překvapení, protože se spolu se svým přítelem už v minulosti často ukazoval na veřejnosti.

Téma homosexualita politiků bylo dosud v Německu v zásadě tabu, i když od dob nacismu, kdy byli gayové a lesbičky podobně jako Židé či psychicky nemocní lidé hromadně likvidováni, se nálada veřejnosti výrazně změnila.

Jediným významnějším politikem, který se ke své homosexualitě otevřeně přiznal, byl doposud právní odborník vládních Zelených Volker Beck. Podle Becka přitom je jen ve Spolkovém sněmu nejméně deset "čtyřprocentních" poslanců, avšak žádný z nich nebyl dosud schopen se ke své sexuální orientaci oficiálně přihlásit. "Wowerit je nyní svobodnější a má i pevnější pozici. Zároveň je méně zranitelný, když z toho nedělá žádné tajemství," uvedl Beck.

To, že se homosexuál stal špičkou sociální demokracie v Berlíně nepůsobí většině politiků SPD žádné problémy. Mnozí pozorovatelé v tom vidí jeden z příznaků návratu Berlína k jeho "zlatému období" z dob výmarské republiky, kdy bylo hlavní město Německa kulturní metropolí Evropy, s čímž byla svázána i nebývalá sexuální otevřenost včetně přijímání homosexuality.

Wowereit se stane starostou Berlína poté, co se v minulých dnech rozpadla v důsledku finančního skandálu deset let fungující velká koalice mezi křesťanskými demokraty a SPD.

V příštích měsících bude stát Wowereit v čele menšinové vlády sociálních demokratů a Zelených, která za tiché podpory východoněmeckých postkomunistů bude vládnout do podzimních předčasných voleb. Kancléř Gerhard Schröder nepochybuje, že Wowereit bude v důležitém volebním souboji schopným lídrem jeho strany. "Je to muž, který bude dobrým starostou Berlína," uvedl kancléř.

Britům gayové nevadí
Většině Britů nevadí, když homosexuálové zastávají vládní funkce. Před časem to vyplynulo z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil list The Guardian. Na dotaz, zda se člen vlády může otevřeně hlásit k tomu, že je homosexuál, odpovědělo 52 procent dotázaných "ano", 33 procent "ne" a 15 procent řeklo, že neví.

Koncem roku 1998 byl bývalý ministr zemědělství Nick Brown nucen pod tlakem svého bývalého milence přiznat se k homosexualitě. Bývalý ministr pro Wales Ron Davies odstoupil ze své funkce, protože se dal večer v parku do řeči údajně s neznámým člověkem a později byl oloupen. Místo, kde byl osloven, často navštěvují homosexuálové.

Veřejným tajemstvím je podle britského tisku homosexualita bývalého ministra Blairovy vlády Petera Mandelsona, "homosexuální zkušenost v mládí" veřejně připustil také Michael Portillo, který nyní usiluje o post předsedy Konzervativní strany.

Klaus Wowereit se stal novým starostou Berlína. Je zárověň představitelem Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). 13. června 2001

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video