Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci odhalili další oběť berlínské zdi, při útěku byl zabit sovětský voják

  7:02aktualizováno  7:02
Němečtí výzkumníci zdokumentovali další oběť berlínské zdi, kterou se během studené války oddělilo komunistické východní Německo (NDR) od svobodného Západního Berlína. Již 140. obětí je osmnáctiletý sovětský voják, který byl zastřelen v únoru 1979, když prý chtěl jako mnoho jiných prchnout na Západ.

Berlínská zeď před Braniborskou bránou v roce 1969 | foto: Profimedia.cz

Zeď, která dnešní německou metropoli protínala v letech 1961 až 1989, patřila k nejpřísněji střeženým liniím studené války. Dosud se udávalo, že při pokusech o její překonání přišlo o život 139 lidí.

O nově zdokumentované oběti informovali agenturu DPA badatelé z Nadace berlínské zdi a Centra pro současný historický výzkum v Postupimi. Tyto instituce zrekonstruovaly případ z 2. února 1979, kdy byl na vnějším okruhu hranice zastřelen sovětský voják Vladimir Ivanovič Odincov. Zemřel proto, že chtěl údajně utéct do západní části města.

První smrtící kulka i pád z balonu. Z Berlínské zdi mrazí i 25 let poté

Už od vzniku dvou německých států v roce 1949 se NDR potýkala s odlivem převážně mladých obyvatel na Západ. Počátkem 50. let proto nechala hranici se západním Německem obehnat plotem.

Železná opona však měla trhlinu, kterou byl Západní Berlín. Ten vznikl spojením okupačních sektorů západních mocností a byl ze všech stran obklopen územím NDR.

V noci na 13. srpna 1961 východoněmecká armáda překážkami z ostnatého drátu a dalšími bariérami zablokovala přístup do západní části Berlína. Postupně bylo zabezpečení hranice vylepšeno a v 80. letech jej tvořila čtyřmetrová betonová zeď, která se stala symbolem rozděleného světa.

Poslední oběť sedm měsíců před pádem zdi

Jako první byl u zdi zastřelen čtyřiadvacetiletý krejčí Günter Litfin. Jeho život ukončila 24. srpna 1961 kulka vypálená z policejní pistole, když se pokoušel přeplavat kanál spojující řeky Sprévu a Havelu. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté berlínská zeď padla.

Fotogalerie

Letos v červnu byl v Berlíně odhalen pomník k uctění příspěvku Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k pádu zdi. Abstraktní ocelovo-betonová skulptura stojí na ulici Bernauer Strasse v bezprostřední blízkosti pozůstatků zdi.

Pomník iniciovaly nadace Bethel a Vojtěchova nadace Krefeld, podle jejíhož šéfa Hanse Süssmutha hrála spolupráce opozičníků v socialistických režimech důležitou roli v pádu zdi.

Na celé vnitroněmecké hranici zahynulo v letech 1949 až 1989 podle nejnovějšího výzkumu 327 lidí. Další stovky zahynuly při snaze uprchnout z NDR přes Baltské moře.

Mapa k 50. výročí stavby Berlínské zdi (2011):

MAPA: 50. výročí stavby Berlínské zdi

MAPA: 50. výročí stavby Berlínské zdi

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.