Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bereme gripeny, rozhodla vláda

  11:59aktualizováno  11:59
Vláda definitivně schválila desetiletý pronájem 14 švédských stíhaček gripen. Teď je možné podepsat smlouvy. Cena kontraktu je zhruba 20 miliard korun. Kabinet souhlasil s podobou smluv o pronájmu na uzavřeném zasedání. Jejich součástí jsou i programy zpětných investic do české ekonomiky.

Redakci iDNES to potvrdil dobře informovaný vojenský zdroj. První gripeny by měly nad Českem létat už na jaře příštího roku. Tehdy vyprší životnost dosluhujících sovětských letounů MiG-21.

Podrobnosti kontraktu o pronájmu gripenů pravděpodobně zůstanou tajné. V podobných obchodech je to běžná praxe. Pronájem měl původně stát 21 miliard korun. Při vyjednávání se cenu podařilo stlačit těsně pod 20 miliard.

Vláda čelila tlaku lobbistů i USA
Kabinet Vladimíra Špidly rozhodoval o náhradě za MiG21 dva roky. Když schválil koupi gripenů, přišly katastrofální záplavy a vláda od obchodu za desítky miliard korun odstoupila.

Po několika měsících začala opět jednat o stíhačkách, tentokrát jen o pronájmu. Odmítla nabídku belgických modernizovaných F-16 a podobný obchod z Nizozemska. V soutěži byly ještě Kanada se stroji F/A-18 a Spojené státy se starší variantou rozšířených F-16. Ty daly několikrát najevo, že by pro Česko byly vhodnější volbou americké stroje (více).

POROVNÁNÍ MILIARD

4,5 mld - obří Národní fotbalový stadion na Strahově
4,6 mld - přestavba dětské nemocnice v Motole
10 mld - arbitráž s CME kvůli Nově
12 mld - nová špičková nemocnice
20 mld - 6 stadionů v Portugalsku postavených pro Euro
20 mld - pronájem 14 stíhaček gripen na deset let

Vláda ale měla i další nabídky. Naposledy vyšlo najevo, že Německo nabízelo stíhačky dokonce zdarma. Nabídka se týkala 21 stíhaček MiG-29LW a náhradních dílů v hodnotě 300 milionů eur z výzbroje německé Luftwaffe. - více

Kolem gripenů se také během rozhodování vlády rozpoutalo několik menších skandálů. Experti upozorňovali například na to, že nejsou slučitelné s letectvem NATO (více), nebo že jim za letu zhasíná palubní displej (více).

Gripeny každého nenadchly
"Je to vynikající zpráva. Gripeny přinesou nesrovnatelně větší bezpečnost vzdušného prostoru země," říká velitel letectva Ladislav Minařík.

Podobně příznivé hodnocení však nezastávají všichni. Kritici se odvolávají na to, že půjčení jednoho gripenu vyjde na 52 milionů dolarů, zatímco zakoupení zbrusu nové a mnohem výkonnější  americké stíhačky F-16D by stálo pouhých 35 milionů.

Soutěž, v níž se rozhodovalo, které stíhačky si Česko vybere, doprovázely nejasnosti. V roce 2001 z ní na protest odstoupili Francouzi, USA i konsorcium EADS. Tehdejšímu senátorovi Michaelu Žantovskému byl prý telefonicky nabídnut úplatek, pokud neodmítne gripeny. Mluví o tom stínový ministr obrany Petr Nečas (ODS).

Policii se však korupci nepodařilo prokázat. Žantovský, který je dnes velvyslancem v Izraeli, ve to středu odmítl komentovat.

Americký generál Tom Walters z Agentury pro obrannou spolupráci USA varuje, že gripen nemůže nést řadu inteligentní munice a řízených střel, nemá speciální navigační mechanismy a není zatím přizpůsoben k tankování za letu, což tento letoun v NATO silně handicapuje.

Rovněž Nečas tvrdí, že se české letectvo ocitne v technologické izolaci, která je zavede do slepé uličky. "Vždyť který alianční stát si pořizuje gripeny? Možná je budou mít Maďaři a to je vše. Všichni ostatní kupují eurofightery anebo poslední verze amerických stíhaček F-16, na něž navazuje velmi pokročilá generace JSF. Gripen je zajíc v pytli, který nebyl vyzkoušen v jediné bojové akci a bude ještě v Česku dokončován za pochodu," tvrdí Nečas.

Podle bývalého náčelník generálního štábu Jiřího Šedivého je gripen koncepčně zastaralý stroj.

Ministr obrany Miroslav Kostelka se přesto dušuje, že český gripen bude splňovat všechny podmínky interoperability s letectvy NATO. Prvních sedm gripenů si Česko od Švédska půjčí do června 2005 a zbytek do konce roku. Smlouva se Švédskem je podle Kostelky formulována tak, aby se gripeny vrátily po deseti letech Švédům.

POROVNÁNÍ: F-16 a JAS 39 - Gripen

F-16
Výrobce Lockheed Martin (USA)

- nejrozšířenější stíhačka v NATO a ve světě
- servis je proto snadno dostupný
- náklady na provoz jsou proto nižší
- oproti gripenům větší nosnost
- osvědčila se v desítkách bojových operací, test bojem gripenům chybí

JAS-39 Gripen
Výrobce Saab/BAE Systems (SWE + UK)

- F-16 je koncepce stará 30 let, kterou už nelze modernizovat a dále vybavovat
-
belgické F-16, které v soutěži o Česko s gripeny těsně prohrály, létaly už 20 let
- g
ripen je moderní systém s nízkými provozními náklady

Gripen I

Gripen II

JAS - 39 Gripen

JAS 39 - Gripen, start

JAS 39 - Gripen, podhled

JAS-39 Gripen - stíhací letoun:
Výrobce: Saab/BAE Systems (Švédsko/Velká Británie)
Historie: vývoj zahájen v roce 1982, v operačním nasazení od roku 1997.
Tah motoru: 80 kN (8000 kilogramů)
Výzbroj: kanon Mauser Bk-27 ráže 27 milimetrů s regulovatelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu, na pěti závěsnících může nést řízené střely nebo víceúčelovou kontejnerovou zbraň.
Posádka: standardně jeden pilot, existuje i dvoumístná verze.
Používán: Švédsko, Jihoafrická republika (od 2007), Maďarsko

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Ivana Zemanová oznámila na tiskové konferenci strany SPO, že má její manžel...
Zeman může kandidovat na Hrad, nasbírali mu 59 263 podpisů občanů

Prezident Miloš Zeman je druhým kandidátem na post příští hlavy státu, jemuž se už podařilo nasbírat potřebný počet podpisů občanů, aby mohl svůj post...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.