Bengálský záliv je po mnoho let zdrojem obživy stovek milionů lidí. Většina z nich spoléhá na zdánlivě nekonečné zásoby ryb ve zdejších vodách. Rybáři přesto dlouhodobě žijí na hranici chudoby. A v letech následujících se jejich situace nezlepší. Globální oteplování totiž tvrdě dopadá na farmáře z vnitrozemí. Mnohaměsíční sucha jim ničí úrody. Nezbývá jim nic jiného, než se přesunou směrem k oceánu.
Moderní otroctví jako důsledek nedostatku ryb. Trpí jím i malé děti |
Na pobřeží se z nich stávají rybáři. Kdysi výhodný sektor je přesycený. Neregulovaný rybolov dopadá nejen na lidi, ale také na zdejší rybí druhy. Některé až donedávna hojné populace jsou nenávratně ztraceny. Potravní řetězec se rozpadá, v zálivu chybí malé druhy i na ně navázaní velcí dravci, píše The Guardian.
Za současným trendem přitom stojí také bohulibé myšlenky zahraničních charitativních organizací. Ty v šedesátých letech minulého století podpořily indický rybolov. Mnoho lidí změnilo povolání a své úsilí směřovalo na oceán. Zdejší rybáři začali profitovat zejména z prodeje krevet. V sítích však končily také takzvané odpadní ryby, které nenašly na trhu odbyt. Kvůli nešetrnému lovu se devastace dočkalo i dno oceánu.
Neudržitelný rybolov
V posledních desetiletích se snaží expanzi rybolovu živit také vlády všech států obklopujících Bengálský záliv. Opomíjí však otázku dlouhodobé udržitelnosti. Čas od času přijdou pokusy o regulaci rybolovu, v praxi však zatím velké úspěchy neslaví.
V osmdesátých a devadesátých letech rybáři začali využívat nové techniky lovu. Úlovky rostly. Na konci devadesátých let se však začaly projevovat důsledky neregulovaného rybolovu. Počet nachytaných ryb začal padat. Rybáři se začali vydávat dále od svých tradičních lovišť. Stále častěji se dostávali do cizích teritoriálních vod, což vyústilo v konflikty. Indičtí rybáři končí v rukách pobřežní stráže na Srí Lance i v Pákistánu.
Souostroví Mergui u hranic Thajska a Barmy je z rybářských tras na první pohled vyloučené. Ještě v devatenáctém století námořníci popisovali, jak se ve zdejších vodách hemží roztodivné druhy ryb. I dnes jsou ostrovy krásné, pod hladinou však zůstala po rybářích zkáza. Rybí populace zde zdecimovaly netradiční způsoby lovu včetně otravy ryb kyanidem. Korály zase utrpěly použitím dynamitu. Globální oteplování zkázu dokonalo.
Mrtvá zóna
Devastace pokračuje stranou zájmu úřadů. Zejména v noci sem připlouvají stovky lodí, kteří číhají na úlovek hlavonožců. I díky nim a v mnoha případech otrocké práci najatých námořníků se Thajsko stalo jedničkou ve vývozu tohoto mořského druhu (více o otrocké práci na rybářských lodích v Asii zde).
Byznys s krevetami páchne krví, na thajských lodích dřou otroci |
V lednu vědci v Bengálském zálivu zmapovali obří takzvanou mrtvou zónu, v jejíž podmínkách nemůže žít téměř žádný mořský druh. Může za to znečištění i necitelné zásahy do podmořských ekosystémů. Území má rozlohu asi 60 tisíc kilometrů čtverečních. Mrtvá zóna se navíc zvětšuje a podle výzkumníků může v následujících letech dosáhnout takové velikosti, že začne ovlivňovat život v celém světovém vodstvu.
Pokud pomineme dopady na životní prostředí, katastrofický scénář by tvrdě dopadl také na lidi. S vymírání druhů budou i nadále klesat úlovky a s nimi i obživa pro už tak chudé rybáře. Ti budou dříve nebo později hledat lepší budoucnost jinde.
Bengálský záliv
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
