Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Benešovy dekrety do Evropy nepatří, zaznělo na sjezdu sudetských Němců

  12:54aktualizováno  15:24
V Augsburgu začal 65. sudetoněmecký sjezd. Emilie Müllerová, která má v bavorské vládě záležitosti vyhnaných Němců na starosti, prohlásila, že existence Benešových dekretů poškozuje vztahy v Evropě. Nová generace Čechů ale podle ní dává naději, že se podaří tuto kapitolu česko-německých dějin překonat.

Edvard Beneš na archivním snímku | foto: ČTK

Bavorská ministryně pro sociální věci Müllerová na zahájení sjezdu ujistila, že téma dekretů nebude opomíjet.

Benešovy dekrety

Edvard Beneš pomocí prezidentských dekretů vládl po osvobození Československa a svém návratu z Londýna. Sudetští Němci na jejich základě přišli o československé občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni. Dekrety  patřily v minulosti k hlavním terčům kritiky příslušníků někdejší německé menšiny v Československu při jejich každoročních sjezdech.

"Benešovy dekrety byly nespravedlivé a nespravedlivé zůstávají. Do evropského právního státu nepatří," prohlásila Müllerová za hlasitého potlesku zhruba 800 návštěvníků prvního dne sudetoněmeckého sjezdu. "To, že zde dekrety pořád ještě jsou, brání tomu, aby se zhojily rány mezi sudetskými Němci a Čechy," doplnila.

Podle Müllerové je ale nyní v Česku příznivější atmosféra vůči sudetoněmeckému požadavku na zrušení dekretů. "Česká společnost se mění k lepšímu. Ještě nikdy nebyla podpora dekretů tak nízká jako je teď. Mladí lidé se zajímají o dějiny a nahlížejí na ně bez předsudků," prohlásila bavorská státní ministryně.

Nová kapitola ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci se podle Müllerové otevřela po vzájemných návštěvách bývalého českého premiéra Petra Nečase a bavorského premiéra Horsta Seehofera v Mnichově a v Praze.

Vstřícný postoj k sudetským Němcům vidí Müllerová také u nové české vlády, která stáhla požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU k takzvané lisabonské smlouvě, kterou vyjednal bývalý český prezident Václav Klaus.

Podle sudetoněmeckých představitelů měla výjimka posloužit k tomu, aby byly Benešovy dekrety zakotveny do evropského práva. Klaus svůj požadavek na výjimku zdůvodňoval obavami, že Listina základních práv EU umožní Benešovy dekrety prolomit a povede k uplatňování majetkových nároků sudetských Němců.

Příští sjezd by mohl být v Čechách, navrhuje oceněný politik

První den sudetoněmeckého sjezdu udělovalo Sudetoněmecké krajanské sdružení své nejvyšší ocenění, Evropskou cenu Karla IV. Převzal ji německý politik českého původu Milan Horáček. Sdružení jeho ocenění zdůvodnilo tím, že celý život bojoval za lidská práva na obou stranách česko-německé hranice. Horáček podle sudetských Němců zosobňuje staletou tradici společného života Čechů a Němců v českých zemích, kterou rozbily až události druhé světové války.

Horáček si ocenění váží, vnímá ho ale i jako závazek. "Cena pro mě znamená posílení v tom, dál na poli lidských práv pracovat," řekl ČTK. "Je potřeba dál dělat na poli sociálním, na poli ekologie i na různých jiných věcech. Protože lidská práva neznamenají jenom bojovat o politické vězně," dodal.

Podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta má Horáček něco společného i s českým a německým králem a s římským císařem, podle kterého je ocenění pojmenováno. "Stejně jako Karel IV. je i Milan Horáček přesvědčený Evropan a usiluje o evropské sjednocení," řekl Posselt. Horáček také podle něj usiluje o právní stát a o dodržování lidských práv, za která bojoval v Německu i v Česku. Posselt ocenil, že se Horáček v Česku zastával sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vystěhováni z Československa.

Horáček těmto slovům dostál v děkovací řeči, při níž vyzval, aby se sudetoněmeckých sjezdů v budoucnu účastnili i členové české vlády. "Bylo by normální, kdyby zde mluvil nějaký český ministr. A ještě lepší by bylo, kdybychom mohli uspořádat sudetoněmecký sjezd v Chebu, v Ústí nad Labem nebo v Liberci," řekl Horáček, za což ho publikum odměnilo hlasitým potleskem.

Podle starosty Chebu Pavla Vanouška by ale taková prohlášení měl Horáček nejdříve konzultovat s českou stranou. "Obecně by to bylo asi možné, záleželo by na tom, jakou povahu by taková akce měla. Jestli by šlo o přátelský charakter, tak možná ano. Ale nejsem si jist, jestli jsou na to lidé už připraveni," uvedl Vanoušek.

Čeští zástupci jsou i na letošním sudetoněmeckém sjezdu. Do Augsburgu dorazili například místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková, předseda Strany zelených Ondřej Liška nebo poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Horáček pochází ze smíšené rodiny, jeho matka byla sudetská Němka, otec Čech. Už na úvod sjezdu proto od sudetoněmeckých představitelů zaznělo, že politik zosobňuje společnou historii Čechů a Němců na českém území. Z Československa odešel do exilu v roce 1969. Patřil mezi zakládající členy německých Zelených, za které se v roce 2004 dostal do Evropského parlamentu. V roce 2009 neúspěšně kandidoval v evropských volbách za českou Stranu zelených.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.