Vilu vláda využívá pro rekreaci a třináctkrát v roce se tam pro veřejnost otvírá Benešova pracovna a ložnice.
Novou expozici vytvořilo Husitské muzeum v Táboře. "Je to velice důstojný památník, podle mého názoru je tím závěti paní Benešové učiněno zadost," řekl jeho ředitel Miloš Drda. První část expozice je věnována Benešově politické a novinářské činnosti od období před první světovou válkou až do abdikace. "Je poměrně komorní a její významnou součástí je šest nově natočených filmů o jeho životě, vile a o Sezimově Ústí," dodal Drda.
Další část expozice líčí soukromý život manželů Benešových v Sezimově Ústí. Představuje například zahradu, vilu, interiéry či sběratelskou činnost Hany Benešové. Nový objekt ve spodním části areálu stála zhruba 11 milionů korun.
Vzdálený příbuzný prezidenta Radim Beneš si však myslí, že za tuto částku bylo vhodnější předělat vilu. "Dobře, že tento památník je, ale s rodinou jsme měli představu, že bude úplně v jiném místě. Postavit objekt v místě zatlačeném pod vilu, kde byla bouda na nářadí, mi nepřipadá úplně důstojné pro druhého prezidenta," řekl praprasynovec Edvarda Beneše. Nový objekt se nelíbí ani člence Společnosti Edvarda Beneše Aleně Kopecké, podle níž by bylo lepší více využívat vilu a častěji ji otvírat lidem.
Přesně v den 121. výročí Benešova narození památník otevřel premiér Jiří Paroubek, který spolu s ministrem kultury Pavlem Dostálem a dalšími politiky nejdřív položil věnce u hrobky manželů Benešových.
Premiér připomněl význam osobnosti prezidenta Beneše, který byl podle něj po desetiletí cíleně vytěsňován z paměti národa, jeho přínos v lepším případě bagatelizován a zpochybňován.
Na kritiku Edvarda Beneše ozývající se hlavně ze strany sudetských Němců reagoval ministr kultury. Podle něj se Beneš zasloužil o vznik české státnosti, o demokratický rozvoj, znovunabytí důstojnosti v době druhé světové války i o poválečnou obnovu.
"Jakákoli jeho pochybení, na něž někteří z pozice generálů po bitvě poukazují, na tom nemohou nic podstatného změnit, tak jako na tom nezmění nic stupňující se útoky některých německých politiků, spolků ale i jejich, řekl bych, lobbistů v minoritní části české žurnalistické a politologické obce, jejichž propagandistické nástroje jsou mnohdy jen zrcadlovým odrazem bolševické metodiky výkladu dějin," uvedl Dostál.
Beneš strávil v Sezimově Ústí poslední chvíle svého života. Do vily jezdil hlavně odpočívat, ale přijímal tam i významné návštěvy. Vilu odkázala Hana Benešová v roce 1974 státu, aby sloužila jako památník jejího manžela. Naplnění závěti trvalo 30
let. Vila byla za socialismu přestavěna na rekreační sídlo, které ústavní činitelé využívají dosud.
V krátké době je to už druhé připomenutí Beneše. Jeho socha stojí od poloviny května před Černínským palácem v Praze. Její odhalení vyvolalo ostrou kritiku sudetských Němců, bavorského premiéra Edmunda Stoibera i maďarské vlády. - Více zde
