Ministr zemědělství Petr Bendl na kongresu ODS s europoslancem Janem Zahradilem.

Ministr zemědělství Petr Bendl na kongresu ODS s europoslancem Janem Zahradilem. | foto: ČTK

Bendl se obává prolomení Benešových dekretů u církevních restitucí

  • 421
U církevních restitucí, které chystá vláda, se objevil zádrhel. Ministr zemědělství Petr Bendl z ODS se obává, že bude prolomena hranice 25. února 1948 a poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše. "Za sebe mohu říci, že bych nepodporoval s restitucemi jít dál, než za rok 1948," řekl České televizi ministr Bendl.

Jeho úřad už kvůli připravovanému zákonu kontaktoval ministerstvo kultury, jehož šéf Jiří Besser (TOP 09 a Starostové) je garantem návrhu.

Jeden z paragrafů návrhu je totiž podle připomínek Bendlova úřadu napsán tak, že by podle něj měl být vydán zpět i majetek, který byl státem zabaven před únorem 1948, tedy před tím, než se k moci v Československu dostali komunisté.

Prakticky by, jak upozornila ČT, chystaný návrh mohl vést i k vydání majetku bývalého Řádu německých rytířů, který stát zkonfiskoval po druhé světové válce. "Prostě by to mohlo otevírat vrátka k debatám o Benešových dekretech a podobně. A to bych si zásadně nepřál," uvedl ministr zemědělství Bendl.

Ano, může se jít i do této minulosti, řekl televizi Besser. Sestříhali mé vyjádření, zlobí se

Jiří Besser na tiskové konferenci k transformaci Státní opery Praha (3.10.2011)

Ministr kultury Besser na dotaz, zda se může stát, že zákon o církevních restitucích prolomí i hranici února 1948, ČT odvětil: "Ano, může se jít i do této minulosti." Besser ale iDNES.cz řekl, že televize sestříhala jeho vyjádření, které podle něj vyznělo jinak. A chce to řešit i se šéfem zpravodajství veřejnoprávní televize Zdeňkem Šámalem.

Výhrady k tomu, jak mají být církevní restituce nastaveny, má i Pozemkový fond. Zatímco u běžných restituentů byla cena za pozemky stanovena na 5 korun za metr čtvereční, u církví byl zvolen průměr 44 korun za metr čtvereční.

Podle návrhu vládní komise, na kterou církve kývly, by jim stát od roku 2013 měl naturálně vrátit majetek v hodnotě asi 75 miliard korun. Jde přitom o lesy, pole či rybníky. Kromě toho by stát v příštích 30 letech měl církvím postupně vyplatit 59 miliard korun, přičemž by měla být zohledněna inflace. Postupné vyplácení by ale neznamenalo, že by dosud nevyplacená částka byla úročena. (více zde)

Parametry majetkového vyrovnání státu s církvemi schválila vláda koncem září. Částka, kterou by stát měl církvím vyplatit, by s předpokládanou inflací mohla být 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Vyplácení peněz by podle dohody vlády s církvemi mělo být rozloženo do 30 let.

ČSSD navrhuje referendum k církevním restitucím

Sociální demokracie přišla v úterý ve Sněmovně s tím, že o církevních restitucích, které chystá vláda, by občané měli rozhodnout v referendu. Sociální demokraté kvůli tomu podle předsedy Bohuslava Sobotky znovu předloží návrh zákona o obecném referendu. Strana tak reaguje na to, že ODS na svém kongresu o víkendu podmínila možné přijetí eura předchozím referendem. (více zde)

Referendum k církevním restitucím ale ČSSD nemá šanci prosadit. Kromě komunistů s tím další strany nesouhlasí.

Sjezd ČSSD v Brně - jihomoravský hejtman Michal Hašek (18. března 2011)

Podle prvního místopředsedy ČSSD a jihomoravského hejtmana Michala Haška je vyrovnání s církvemi nesprávně vyčíslené. Podle něj se počítá s vyšším plněním, než které odpovídá skutečnosti. Hašek tvrdí, že vládní návrh započítal větší rozlohu zemědělských pozemků, než byl měl. Zdůvodňuje to tím, že v pozemkové reformě z roku 1919 církev přihlásila 58 tisíc hektarů, návrh majetkového vypořádání ale vychází z čísla 72 tisíc hektarů. "Nevíme, kde je ten rozdíl," uvedl Hašek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue