Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Benda s kolegy prosadil zákaz odposlouchávat tuneláře či podvodníky

  9:00aktualizováno  9:00
Soud se snaží rozplést transakce podnikatele Tomáše Pitra, díky kterým údajně nezákonně získal podnik Setuza. Kdyby vytuneloval Setuzu až na začátku příštího roku, možná by se před soudem nikdy neocitl. Může za to nenápadná změna v zákoně, pod kterou je podepsán poslanec za ODS Marek Benda s kolegy.

Marek Benda | foto: Michal Šula, MF DNES

Není to zdaleka první sporný návrh, s kterým Benda přišel.

Pitr čelí obžalobě z porušování povinností při správě cizího majetku. Tento trestný čin až dosud spadal do kategorie zvlášť závažných zločinů a policie při jeho odhalování mohla využít odposlechy. Díky nim dokázala případ rozkrýt.

Od 1. ledna, kdy vstoupí v platnost nový trestní zákoník, už to možné nebude. "Pitrův" paragraf stejně jako řada dalších protitunelářských ustanovení totiž "vypadne" z kategorie zvlášť závažných zločinů, a detektivové tak při jejich odhalení nebudou moci nasadit odposlechy.

Poslouchat se nebudou ani podvody do pěti milionů

"Řada majetkových trestných činů, která byla dosud zařazena do zvlášť závažných zločinů, už podle nového zákoníku v této kategorii není. Kromě zmiňovaných paragrafů nepůjde nasadit odposlech ani u krádeže, zpronevěry a podvodů do pěti milionů, tedy docela rozsáhlých případů," potvrdila MF DNES ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Podle mnoha státních zástupců a soudců je tato změna velký problém.

"Mně se to obecně nelíbí. Myslím si, že odposlechy byly prostředkem, který se při vyšetřování a prověřování těchto druhů trestných činů osvědčil," doplnila Bradáčová.

Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Karel Knaifl navíc připomíná, že ohroženy mohou být i některé případy, které právě nyní putují k soudům. Pokud totiž žalobce opřel obžalobu například z porušování povinností při správě cizího majetku či legalizace výnosů z trestné činnosti o odposlechy, je sporné, zda bude moci tento důkaz použít.

"Bude záležet na postoji konkrétního soudce," upozornil Knaifl.

Výrazné zúžení počtu trestných činů spadajících do kategorie zvlášť závažných zločinů mají na svědomí poslanci sněmovního ústavně-právního výboru v čele s Markem Bendou. Změnu nenápadně propašovali do nového trestního zákoníku.

Použili přitom jednoduchou fintu – zvýšili hranici pro zvlášť závažné zločiny z osmi na deset let. Řada tunelářských paragrafů má přitom horní trestní sazbu osm let, a tak se už do nově nastavené hranice nevešla.

"Ke změnám včetně této došlo v ústavně-právním výboru, jedním z nejaktivnějších byl při projednávání předseda Benda," řekl včera MF DNES místopředseda Legislativní rady vlády František Korbel.

Proč nahrává podvodníkům?

Benda nesouhlasí s tím, že by snížení počtu zvlášť závažných zločinů pomáhalo tunelářům. Hlavním důvodem byla podle něj snaha omezit množství činů, u nichž lze podezřelého odsoudit už za přípravu. Tedy za to, že čin chystal, ale ještě se o něj ani nepokusil. A to je trestné právě jen u zvlášť závažných zločinů.

"Chtěli jsme zejména v ekonomické kriminalitě docílit toho, abychom příprav měli co nejméně," uvedl Benda.

Právě on přitom už v roce 2006 potichu vypustil ze zákona jiný protitunelářský paragraf – zneužívání informací. Zákonodárci kvůli této změně nakonec zákoník zamítli.

A byl to právě Benda, kdo vypracoval náhubkový zákon, který zakazuje zveřejňovat odposlechy. I tady se snažil odposlechy dostat "ze hry". Normu předložil krátce poté, co MF DNES díky odposlechům upozornila na propojení politiků s mafiány.

Benda: O odposlechy mi vážně nejde

Poslanec ODS Marek Benda tvrdí, že jeho výbor do nového trestního zákoníku nezasahoval proto, aby pomohl tunelářům. Má k tomu prý vážnější důvody.

Žalobci si stěžují, že jste zvýšili hranici pro zvlášť závažné zločiny z osmi na deset let, a řada protitunelářských paragrafů tak z této kategorie vypadla. To znamená, že nyní policie nemůže při odhalování tunelářů využívat odposlechy.
Tato změna bezprostředně s odposlechy nesouvisela. Tohle byla systémová debata, kde má být ta hranice zvlášť závažných trestných činů.

Proč jste hranici měnili? I tvůrci zákona ji ponechali na osmi letech.
Snahou bylo, aby zaprvé do této kategorie spadaly opravdu jen ty absolutně nejzávažnější činy. A zadruhé aby se omezil rozsah trestných činů, u nichž je možné podezřelého odsoudit už za přípravu činu.

Je to důležitější než ponechat policii možnost odposlouchávat tuneláře?
Institut přípravy je velmi lehce zneužitelný. Když špatně vyplním daňové přiznání, už je to příprava, nebo to ještě není příprava? Chtěli jsme zejména v ekonomické kriminalitě docílit toho, abychom příprav měli co nejméně.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.