Benátky

Benátky | foto: František Dvořák, iDNES.cz

Italské Benátsko chce uznání dvojjazyčnosti a status etnické menšiny

  • 78
Benátská regionální rada v úterý schválila sporný návrh zákona, který nově definuje „benátský lid“ jako etnickou menšinu a zavádí benátštinu jako druhý úřední jazyk. V současném dialektu by se začalo vyučovat ve školách, používat na úřadech nebo v dopravním značení.

Obyvatelé regionu Benátsko, po vzoru autonomní oblasti Jižní Tyrolsko, kde je jako druhým uznávaným jazyk němčina, tvrdí, že jsou národnostní menšinou italského státu a vyhlásí odloučení od země. Benátsko požaduje, aby se na ně vztahovala Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin jako jsou třeba Romové, kterou Itálie ratifikovala v roce 1997.

Renzi demisi zatím jen předal

Italský premiér Matteo Renzi předal dle očekávání ve středu večer do rukou prezidenta Sergia Mattarelly svou demisi. Ten ho však při večerní schůzce v Kvirinálském paláci v Římě, který je prezidentským sídlem, požádal o setrvání v úřadu do výběru nového předsedy vlády. Mattarella zahájí ve čtvrtek večer konzultace s parlamentními stranami ohledně Renziho nástupce. Dosud Renzi s demisí na žádost prezidenta čekal na schválení rozpočtu země, který ve středu v parlamentu prošel.

Zdroj: ČTK

Poté, co Italové řekli jasné „ne“ reformám ústavy, kterou navrhl odstupující premiér Matteo Renzi, potvrdil jeden z nejbohatších regionů na severu Itálie, že se na jaře uspořádá referendum o zvláštní autonomii, které by Benátsko vymanilo z vlivu Říma.

Pro zákon 116, který schválila regionální rada (místní parlament) hlasovalo 27 radních ze stran Zaia Presidente a Liga Severu, které mají v radě většinu, proti jich bylo 16 především z řad Demokratické strany a Hnutí pěti hvězd, dalších pět členů rady se zdrželo hlasování.

Návrh zákona podaly čtyři obce Grantorto, Segusino, Santa Lucia di Piave a Resana a podpořil jej Ústav pro benátský jazyk. Velkým podporovatelem benátského nacionalismu je politik Franco Rocchetto, podle kterého je benátština jazyk, ne pouze dialekt.

Zkouška z benátského jazyka

Podle návrhu budou provincie vyžadovat používání benátštiny na svém území, přičemž školy nabídnou lekce jazyka.

Zaměstnanci ve veřejné správě, kteří se nenarodili v Benátsku, budou muset složit zkoušku o znalosti reálií a prokázat znalost benátského jazyka, aby získali pracovní místo. Prozatím se ale lingvisté ani historici nedokážou shodnout na přesném znění jazyka, kterým ve skutečnosti nikdo nemluví, protože v regionu se různými nářečími vyznačují všechny provincie i obce, míní italský deník La Repubblica.

„Jde o důležitý krok, který posílí žádost o status zvláštní autonomie pro Benátsko,“ uvedl šéf strany Liga Severu Riccardo Barbisan. „Chceme stejná práva a finanční zdroje jako mají Jižní Tyrolsko nebo Trentino,“ dodal.

Demokratická strana, která se až do poslední chvíle snažila schválení zákona zabránit, to považuje za „ponížení pro všechny Benátčany, kteří nejsou menšinou, ale italskou pracující většinou“. Podle opozice i právníků je zákon „jasně protiústavní“.

V oblasti se ovšem nejedná o první snahy o vymanění regionu z vlivu Itálie. Již před dvěma roky zde proběhlo neoficiální referendum, v kterém se místní vyslovili pro odtržení Benátek a blízkého okolí od zbytku Itálie a vyhlášení nezávislosti. Jedním z podstatných důvodů, proč Benátčané touží po samostanosti, je ekonomika. „My, Benátčané, máme pocit, že jsme tu jen od toho, abychom platili daně,“ prohlásil tehdy guvernér Benátska Luca Zaia na adresu Říma.

Benátsko se stalo součástí Itálie v roce 1866. Voláním po nezávislosti, některými přezdívané „Venexit“ (Benátsko, italsky Veneto), vidí inspiraci ve Skotsku, Katalánsku i nedávném brexitu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video