Běloruští politici mohou dál jezdit do EU, rozhodli ministři

Běloruští politici budou smět i nadále jezdit do Evropské unie. Rozhodli o tom dnes ministři zahraničí evropské sedmadvacítky. Brusel uvalil v minulosti sankce na režim prezidenta Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv. Loni v říjnu je zmírnil.

Alexander Lukašenko se sbližuje s EU. Na snímku s vysokým představitelem Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou v Minsku 19. února. | foto: Profimedia.cz

Evropská unie tehdy omezila uplatnění sankcí vůči Bělorusku pouze dočasně - zákaz cestování do zemí sedmadvacítky přerušila na půl roku. Unijní šéfové diplomacií dnes tuto lhůtu prodloužili o dalších devět měsíců, uvedla agentura Reuters.

Sankce vůči Bělorusku i nadále platí. Ministři zahraničí pod vedením českého ministra Karla Schwarzenberga se totiž shodli na kompromisu: cestovní postihy prodlouží o jeden rok, současně na devět měsíců pozastaví jejich uplatňování.

Cílem politiků je prohloubit vazby EU s Běloruskem a podpořit reformy v zemi. Ještě nedávno přitom západní politici prezidenta Alexandra Lukašenka označovali za posledního evropského diktátora. A kvůli věznění oponentů, potlačování protestů a manipulování voleb uvalila Evropská unie a USA před dvěma lety na běloruský režim cestovní a finanční sankce. - více o postizích proti Bělorusku se dočtete zde

Vztahy mezi Běloruskem a Bruselem se ale zlepšily loni v srpnu, kdy Lukašenkův režim propustil poslední politické vězně a odmítl uznat samostatnost separatistických gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie. Unie v říjnu reagovala dočasným zmírněním sankcí.

přečtěte si

Evropská unie zmírní sankce vůči Bělorusku

"Rozhodnutí jsme učinili, abychom povzbudili přijetí a zavedení dalších kroků směrem k demokracii a respektování lidských práv," citovala Reuters dnešní společné prohlášení ministrů.

"Evropská unie je stále připravena k prohloubení svých vztahů s Běloruskem. Záleží na pokroku, který Bělorusko učiní." Politici v prohlášení přivítali některé pozitivní kroky země, nadále je však znepokojuje porušování lidských práv.

"Po dvanáct let jsme zkoušeli politiku sankcí a viděli jsme, kam nás to posunulo. V podstatě nikam. Teď jsme se během roku trošku pootevřeli, naše spolupráce je podmínečná, ale ještě nejsme tam (kde bychom měli být)," řekl novinářům finský ministr zahraničí Alexander Stubb.

Dnešní rozhodnutí je podle ČTK důležité s ohledem na projekt takzvaného východního partnerství, což je priorita českého předsednictví. Projekt by měl pootevřít dveře šesti zemím bývalého SSSR: Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku, Ukrajině a právě Bělorusku. S jeho oficiálním zahájením se počítá na summitu v Praze 7. května. Pokud by ale platil zákaz cestování, běloruští předáci by patrně nemohli dorazit.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google