Povolební násilnosti si v běloruské metropoli Minsku vyžádaly desítky raněných, stovky lidí skončily ve vazebních věznicích. Bylo mezi nimi i sedm z devíti opozičních kandidátů na úřad hlavy státu. Zatčeni byli všichni kromě Jaraslava Romančuka a Viktora Tereščenka, kterým se údajně podařilo uniknout.
Jeden ze zadržených kandidátů, šéf opozičního hnutí Mluv pravdu! Uladzimir Njajklajev, na policii putoval z nemocnice. Muži zákona ho totiž ztloukli tak, že potřeboval lékařské ošetření. Utrpěl zranění hlavy.
Lukašenkovi volební rivalové i nadále zůstávají v rukou policie, ta jim nechala prohledat i byty a kanceláře. Podle hlavního opozičního kandidáta na prezidenta v minulých volbách Aljaksandra Milinkeviče byla část protestů, kdy se lidé snažili dostat do vládní budovy, provokací. "Represe se teď znásobí a proevropské tendence ve společnosti zeslábnou," varoval.
Revoluce v Bělorusku nebude, vzkázal Lukašenko
REAKCE ČESKANadměrné použití síly vůči protestujícím odsoudilo i české ministerstvo zahraničí, které se také ztotožnilo se závěry pozorovatelské mise OBSE, že Bělorusko má ještě daleko ke splnění svých závazků v rámci OBSE. |
Lukašenko dnes na tiskové konferenci označil nedělní demonstrace za banditismus a demonstranty za vandaly a vyhrožoval jim, že půjdou do vězení. "Všichni půjdou do vězení podle zákona. Už jsou připraveni soudci a tribunál. Žádná revoluce v Bělorusku nebude," zdůraznil.
"Nevím, co jsme ještě v Bělorusku neudělali, aby volby odpovídaly mezinárodním normám," odmítl kritiku mezinárodního společenství. Za účast v demonstracích opozice bylo podle Lukašenka zatčeno 639 lidí.
Policie bila a zatýkala i novináře
Opozice hlasování označila za zmanipulované a Západ odsoudil policejní násilí. Běloruští muži zákona si s obušky vybíjeli zlost na demonstrantech, opozičních politicích i novinářích.
Svaz běloruských novinářů informoval, že některé internetové servery opozice jsou nepřístupné. Státní bezpečnost nad ránem pronikla do kanceláře webových stránek Charty 97. Vydavatelka stránek Natalja Radzinová a někteří její kolegové skončili za mřížemi.
Příbuzní zadržených čekají u bran věznice v Minsku (20. prosince 2010)
Do protestů se zapojila i známá reportérka Iryna Chalipová, manželka někdejšího šéfa diplomacie Andreje Sannikova. V živě vysílaném rozhovoru pro nezávislou rozhlasovou stanici Echo Moskvy zrovna popisovala brutální postup bezpečnosti, když ji policisté násilím odvlekli.
"Vláčejí mě pryč. Proboha, co to má znamenat?" volala do telefonu. "Policie mě bije," bylo slyšet její bolestí přerušovaný hlas, než se spojení přerušilo. Od té doby není s reportérkou žádný kontakt.
Násilnosti odsoudily USA, Polsko i Německo
"Jsme velmi znepokojeni nepřiměřeným používáním síly, zvláště pokud jde o několik poražených a zatčených kandidátů, jakož i násilím vůči novinářům a dalším občanům," uvedlo v prohlášení americké velvyslanectví v Minsku.
"Vyzýváme běloruskou vládu, aby postupovala zdrženlivě při pokračování volebního procesu, který nesmí být poznamenán dalším zastrašováním a násilím," uvedlo velvyslanectví.
Násilnosti odsoudily také Polsko a Německo. "Je nepřijatelné, aby byli opoziční kandidáti a jejich stoupenci, kteří chtěli využít své svobody vyjadřování, tlučeni nebo zatýkáni," zdůraznil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
RUSKÝ TISK O VOLBÁCHDalší vítězství Alexandra Lukašenka v běloruských prezidentských volbách "oslavila" opozice nepokoji v centru Minska, konstatuje ruský tisk, který upozorňuje na případy manipulace a falšování voleb. O předem ohlášeném Lukašenkově vítězství, opozičních protestech a masovém zatýkání věcně informují i ruské televize. Podle komentátorů o vyznění voleb nemusejí rozhodnout oficiální výsledky, ale protesty. Kommersant nevylučuje, že Bělorusko zůstane pod Lukašenkovou vládou, ale "situace vůbec nevypadá jednoznačně". Situace v zemi se za poslední rok výrazně změnila a i volební kampaň byla "o řád" svobodnější než dříve. "Lukašenko potřebuje záruky, že jej v případě odchodu nepotká osud (srbského prezidenta) Slobodana Miloševiče. Toho ale nelze dosáhnout nekonečným potlačováním opozice, zatímco dohodou s opozicí pod mezinárodním patronátem tak lze učinit," konstatoval list. Vedomosti předvídají, že masová účast na opozičních protestech může ovlivnit postoj USA, EU a Ruska k výsledkům voleb a přimět Lukašenka k ústupkům. Současně s odvoláním na běloruské politiky míní, že Lukašenkovy řeči o přátelství s Moskvou, EU a USA byly určeny jen pro předvolební kampaň, ale po nějaké době se Lukašenko zase může vrátit do starých kolejí. |
