Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští Bělorusové žádají status menšiny, rozhodne sčítání lidu

  10:53aktualizováno  10:53
Bělorusové v Česku chtějí po státu, aby je uznal jako oficiální národnostní menšinu. Zajistilo by jim to podporu jejich jazyka, kultury a tradic. Úřad vlády ani premiér Petr Nečas jejich iniciativu neodmítá, rozhodne se ale až po výsledcích sčítání lidu. Ty totiž ukážou, kolik Bělorusů má české občanství.

Fronta na vízum před cizineckou policií, ilustrační foto | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Zástupci běloruské komunity již loni požádali dopisem nejvyšší představitele Česka o oficiální uznání. "Poslali jsme jim dokumenty, které opodstatňují, proč bychom se měli stát menšinou. Ozval se nám premiér Nečas," říká jeden z hlavních iniciátorů George Stankevich ze spolku Pahonia.

Podle předsedy vlády není pochyb, že Bělorusové splňují jednu z podmínek: jejich komunita v českých zemích historicky působí. Zároveň ale musí mít dostatečný počet příslušníků komunity české občanství. Proto se čeká na výsledky sčítání lidu z letošního března, které tento údaj poskytnou.

Neexistuje však žádný limit, jakého čísla musí Bělorusové dosáhnout, uvádí tajemník vládní Rady pro národnostní menšiny Milan Pospíšil. Stačit by ale zřejmě mělo tisíc lidí. I na pokyn Nečase jsou zatím zástupci Bělorusů zvaní na jednání rady alespoň jako hosté.

Stát uznává dvanáct národnostních menšin. K rozšíření jejich počtu není potřeba měnit zákon, výčet menšin je totiž uvedený pouze ve statutu rady vlády. O jeho úpravě hlasují členové rady, což jsou zástupci již uznaných menšin a státních institucí. "Bělorusové určitě šance mají. Ptal jsem se například zástupců Rusů a ti jsou pro," říká Pospíšil. Dokument nakonec schvaluje vláda.

Menšiny mají nárok na státní podporu jejich jazyka i kultury

Bělorusům by status národnostní menšiny umožnil více rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. V obcích s výrazným zastoupením Bělorusů by se jejich děti mohly učit v běloruštině. Oficiální postavení také členům menšiny zaručuje používat svůj jazyk ve styku s úřady i před soudy.

"Mohli bychom se výrazněji podílet na vnitropolitickém životě a počítat se státní podporou kulturních a vzdělávacích aktivit. Například organizace festivalů, seminářů a vydávání časopisu a novin. Pro běloruskou komunitu žijící v Česku by to byl velký přínos," tvrdí předseda Svazu Bělorusů v zahraničí Auhen Sidoryk.

Národnostní menšiny v Česku:

Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci.

Podle podnikatele Vitalije Tsimoshchanka, který v Česku žije třináct let, by "legalizace" Bělorusů mohla obrátit více pozornosti na situaci v jejich rodné zemi, kde vládne totalitní režim prezidenta Alexandra Lukašenka.

Česko patří k výrazným zastáncům tamní opozice, tajemník vládní rady Pospíšil však neočekává, že by případné uznání mělo vliv na česko-běloruské vztahy. "Je to záležitost naše vnitřní, rozhodně to ale pro Bělorusy může mít pocit určitého zastání," míní. Ministerstvo zahraničí o tom nechtělo spekulovat.

Bělorusové mají na české země vazby již od 16. století. V Praze byla například vytištěná první kniha v běloruštině (byla to bible). Velká běloruská vlna emigrantů do Československa nastala ve 20. letech minulého století kvůli nástupu bolševiků.

Další výrazné přistěhovalectví probíhá v posledních dvaceti letech. Bělorusů dnes žije v Česku několik tisíc. Přicházejí sem především z ekonomických a politických důvodů, výraznou část komunity představují studenti. Menšinu tvoří více poměrně izolovaných skupin, podle Tsimoshchanka ale oficiální uznání od českého státu podporuje velká část z nich.

Represe Sovětů na Bělorusech v Československu nikdo nezpochybňuje, říká Nečas

Zástupci komunity také po ústavních činitelích Česka žádali, aby oficiálně uznali represe, kterých se na Bělorusech usazených v Československu dopouštěla po 2. světové válce sovětská moc.

Nečas odpověděl, že tyto skutečnosti nikdo nezpochybňuje. "Osobně považuji nezákonné aktivity sovětských represivních složek v suverénní Československé republice, konkrétně zatýkání a odvlečení antikomunistických emigrantů, za jednu z nejtemnějších události naši historie," napsal Bělorusům premiér.

O status národnostní menšiny se ucházejí také Vietnamci, které ale váže k Česku podstatně kratší historie. Také jejich zástupce se jako host účastní zasedání vládní rady a i v případě jejich komunity se rozhodne podle výsledků sčítání lidu. "Obrátili se na nás i Arméni," říká Pospíšil. Jejich zájem ale není tak intenzivní.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.