Režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka zahájil nedělní diplomatickou přestřelku prohlášením, že velvyslanci Polska a EU musí ze země odjet, aby ve Varšavě a v Bruselu "tlumočili pevné stanovisko běloruské strany o nepřijatelnosti nátlaku a sankcí".
Minské ministerstvo zahraničí tak reagovalo na pondělní rozhodnutí EU dál zesílit sankce proti Bělorusku, které Brusel loni přijal v reakci na tvrdý postup Minska proti opozici. Evropská unie v pondělí rozšířila o zhruba dvacet lidí seznam běloruských občanů, které sankce postihují. Osoby uvedené na seznamu, kterých je nyní 231, nesmějí vstoupit na území EU a jejich účty v západních bankách jsou zablokovány.
Rozhodnutí o solidárním stažení všech velvyslanců EU z Minska padlo na večerní schůzce velvyslanců členských států EU v Bruselu. V zemích, kde má Minsk svá velvyslanectví, budou šéfové běloruských ambasád povoláni k převzetí formálního protestu.
Česko bude doporučení EU respektovat
České ministerstvo zahraničí se doporučením z Bruselu bude řídit, uvedl mluvčí resortu Vít Kolář. Český velvyslanec proto v dohledné době Minsk opustí. "Je to velmi silné gesto EU," poznamenal Kolář.
"Ministerstvo zahraničních věcí je přesvědčeno, že toto rozhodnutí povede k dalšímu odcizení Běloruské republiky a Evropské unie," vyjářil lítost nad rozhodnutím Běloruska. Běloruským misím ve státech EU bude podle Koláře také předán dopis se společnou pozicí unijní diplomacie.
Rozhodnutí velvyslanců potvrdila šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. "Jako projev solidarity a jednoty bylo dohodnuto, že velvyslanci všech zemí EU v Minsku budou povoláni do svých mateřských metropolí ke konzultacím," prohlásila. "Všechny členské státy EU rovněž povolají běloruské velvyslance na svá ministerstva. Situaci budeme dál pozorně sledovat," řekla.
Minsk rovněž oznámil, že zakáže vstup do země těm občanům států EU, kteří se na rozšíření protiběloruských sankcí podíleli. Pokud budou podobná opatření pokračovat, "přijme Bělorusko další kroky k ochraně svých zájmů", uvedlo v prohlášení běloruské ministerstvo.
Evropská unie spolu s USA vyhlásila sankce proti Bělorusku počátkem loňského roku v reakci na silnou vlnu represí, které režim prezidenta Alexandra Lukašenka rozpoutal proti opozici. Její protesty vyvolal průběh a výsledky prezidentských voleb z prosince 2010, v nichž už počtvrté zvítězil Lukašenko. Masové demonstrace v Minsku a dalších městech policie násilím rozehnala, kolem 600 lidí bylo zatčeno a čtyřicet z nich odsouzeno až k sedmiletým trestům vězení.
