Běloruský pastevec na půdě, kterou zamořila havárie jaderné elektrárny Černobyl (červenec 2010)

Běloruský pastevec na půdě, kterou zamořila havárie jaderné elektrárny Černobyl (červenec 2010) | foto: Profimedia.cz

Bělorusko čtvrt století po Černobylu poprvé osází zamořenou půdu

  • 20
Bělorusko chce začít využívat zemědělské plochy, které před čtyřiadvaceti lety zasáhlo radioaktivní záření po havárii v černobylské jaderné elektrárně. Tamní vláda v brzké době předpokládá "plnokrevný sociální a hospodářský rozvoj", uvedl ministr pro mimořádné situace.

Běloruský ministr pro mimořádné situace Enver Baryjev představil "Program likvidace následků černobylské havárie do roku 2020", který vláda zveřejnila na svých webových stránkách s tím, že kabinet v programu počítá s tradičními opatřeními, jakými jsou například radiační kontrola či sledování zdravotního stavu obyvatelstva.

"Vláda předpokládá i plnokrevný sociální a hospodářský rozvoj zasažené oblasti," dodal Baryjev, podle kterého úřady zavedou speciální agrotechnické technologie, které "minimalizují hromadění radioaktivních částic a umožňují, zjednodušeně řečeno, získávat ze špinavých pozemků čistou produkci".

O tom, ve kterých oblastech Běloruska by se taková zemědělská výroba měla zavést, ministr nehovořil. Upřesnil jen, že do roku 2015 kabinet uvolní na realizaci programu obnovy zamořených oblastí zhruba 6,6 bilionu běloruských rublů (430 miliard korun).

Po černobylské havárii pronikl radioaktivní mrak hluboko do běloruského ovzduší. Radiace zasáhla více než třiadvacet procent území, kde žilo 1,5 až dva miliony z deseti milionů Bělorusů. Status území zasažených radioaktivitou v Bělorusku upravuje zákon z roku 1991, seznam radioaktivních oblastí každý rok aktualizuje minská vláda.

SLOVÁCI ZKOUMAJÍ ROSTLINY U ČERNOBYLU

K jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině vyrazili slovenští vědci, kteří zkoumají, jakým způsobem se rostliny dokážou vyrovnat s vysokými dávkami radiace.

Vědci vysadili políčka sóji ve vzdálenosti pět a 100 kilometrů od elektrárny a porovnávají proteiny, které si rostliny vytvářejí v kontaminované a v čisté půdě.

Podle výsledků studie, kterou publikoval i prestižní časopis New Scientist, produkují rostliny v zamořené oblasti více určitých proteinů. Podařilo se také potvrdit předešlá zjištění, že rostliny chrání před radioaktivitou svá semena. Dosud se zkoumal jen len a sója, teď chtějí vědci pracovat i s jinými plodinami, například s ječmenem.

Výsledky výzkumu by se daly zužitkovat například při pokusech vyčistit zamořenou půdu. Rostliny by podle vědců radioaktivitu z půdy jednoduše "vytáhly". A budoucím účastníkům meziplanetárních letů může výzkum pomoci zjistit, jaké plodiny vydrží kosmické záření a mohou tak být ve vesmíru úspěšně pěstovány.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video