Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek | foto: Petr Topič, MAFRA

Když potlačíme značku KDU-ČSL, byla by nutná inzerce, píše Bělobrádek

  • 73
Je to možná historická šance, jak hrát v české politice rozhodující roli, hájí v dopise členům KDU-ČSL vicepremiér Pavel Bělobrádek připravovanou volební spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). „O čem jednáme: Možnosti kandidatury STAN na naší kandidátce, což STAN zatím odmítá,“ napsal Bělobrádek. Druhou možností je volební strana.

„Značka KDU-ČSL, stejně jako u Čtyřkoalice, by byla potlačena. Nicméně předpokládáme, že název nové volební strany by obsahoval jednoznačně odkaz na oba subjekty. Bylo by také třeba vložit větší sumu do předvolební inzerce, protože by šlo svým způsobem o rebranding,“ píše lídr křesťanských demokratů v dopise členům strany. Existuje podle něj shoda, že kandidátky by byly sestavovány nikoli zipovým způsobem, ale podle síly v jednotlivých krajích a dle osobností, které mohou oba subjekty nabídnout.

„Politická situace ukazuje, že po propadu pravice a vzestupu nesystémových protestních hnutí naše země více než kdy jindy potřebuje onu ‚třetí sílu‘, která by občanům nabídla nejen alternativu, ale také stabilitu a pozitivní, sjednocující pohled. Také ale nechceme přistoupit na podmínky, které by KDU-ČSL mohly dlouhodobě poškodit,“ vysvětluje Bělobrádek stranickým kolegům v dopise a slibuje lidovcům, že bude od Starostů požadovat, aby „jejich kandidáti nehlasovali v rozporu s našimi zásadními etickými hodnotami“.

Hnutí STAN bude vytvoření volebního bloku, který by zahrnul nejen lidovce, ale také SNK Evropské demokraty a regionální uskupení, schvalovat v úterý. Ještě před tím se v sobotu lídři stran sejdou, aby Starostové a nezávislí věděli, co mohou od lidovců čekat. Ti si však vzali na rozhodnutí více času, takže i když STAN na volební spolupráci kývne, nemá úplnou jistotu, že dohoda bude. Tu dají definitivně až celostátní sněm STAN a sjezd křesťanských demokratů a hlavně to, zda se podaří sestavit společné kandidátky.

Lidovci si věří na Moravě, spor může být o lídra v Praze

I zde mohou nastat třenice. Lidovci jsou tradičně silnější na Moravě, takže budou chtít mít jistě lídra ve Zlínském kraji, odkud je ovšem i šéf STAN Petr Gazdík. Ten by tak mohl být trochu překvapivě nasazen i v Praze, kde má ambici vést lidoveckou kandidátku ministr kultury Daniel Herman. „Sám bych rád kandidoval ve Zlínském kraji, ale uvidíme,“ řekl iDNES.cz Gazdík.

Europoslanec Stanislav Polčák je optimista a věří, že dohoda vznikne. On sám by však do Sněmovny nešel. Podržel by si křeslo v europarlamentu, protože jinak by za něj nastoupil náhradník z TOP 09, se kterou se hnutí STAN rozešlo.

„Výhodou uvažované spolupráce je fakt, že hnutí STAN je silné v krajích, kde je KDU-ČSL slabá, a naopak. Například v Libereckém a Středočeském kraji Starostové získali přes dvacet procent a v Liberci mají již podruhé hejtmana. My jsme zase silnější na východě republiky. Spolupráce tedy dává smysl,“ obhajuje volební blok s hnutím STAN před straníky Bělobrádek. „Nyní máme téměř po dvou desetiletích šanci (a možná zase mnoho let mít nebudeme), utvořit onu luxovskou třetí sílu, která se vklíní mezi dominantní ANO a ČSSD a roztříštěnou pravici,“ napsal v narážce na bývalou Čtyřkoalici.

Už nechtějí opakovat chybu, kterou udělala Čtyřkoalice

Ta měla šanci vyhrát i volby, ale pak začal uvnitř uskupení tvrdý souboj. Vytlačena byla DEU a později i ODA. Čtyřkoalice, která vznikla v reakci na opoziční smlouvu ČSSD s ODS a jejich snahu změnit volební systém v neprospěch menších stran, se změnila na Koalici a jako taková už volby vyhrát nedokázala. Musela se spokojit s pozicí partnera sociálních demokratů, tehdy pod vedením Vladimíra Špidly.

„Dnes je celá řada voličů, jejichž hlasy leží na zemi, protože prostě neví, koho volit. Nechtějí volit tradiční staré strany, nejsou levicoví, nechtějí volit třeba ČSSD nebo další strany a nechtějí z nějakého důvodu volit Andreje Babiše. Pro nerozhodnuté voliče by taková nově vzniklá síla mohla být určena. Měla by být evropsky orientovaná, středová až středo-pravicová,“ načrtl povahu vznikajícího bloku v rozhovoru pro Rsádio Impuls Gazdík (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue