Pavel Bělobrádek a Andrej Babiš

Pavel Bělobrádek a Andrej Babiš | foto: koláž iDNES.cz

Bělobrádek nešel proti Babišovi, střet zájmů by upravil pro příští vládu

  • 81
Zatímco téměř všichni lidovečtí poslanci spolu s opozicí neúspěšně prosazovali, aby se firmy Andreje Babiše nesměly účastnit veřejných zakázek, vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se k tomu nepřidal. „Nechtěl jsem být tím, kdo bude pak obviňován, že porušuje koaliční smlouvu,“ řekl iDNES.cz Bělobrádek.

Stejně jako Bělobrádek se zachoval i ministr kultury Daniel Herman, oba se vypnuli, zatímco šéf resortu zemědělství a první místopředseda lidovců Marian Jurečka hlasoval spolu s opozicí pro to, aby firmy ministrů k zakázkám nesměly (detail hlasování zde).

Bělobrádek i před hlasováním o dalším zákonu, kvůli kterému je dusno v koalici, o střetu zájmů, avizuje, že má trochu jiný postoj než klub KDU-ČSL. Poslanec za TOP 09 Martin Plíšek prosazuje, aby si politik musel vybrat - zda chce být ve vládě, nebo takzvanou ovládající osobou ve firmě, tedy kontrolující čtyřicetiprocentní podíl v ní. A to už v tomto volebním období.

„Jak sleduju náladu v klubu, tak tam je spíš názor, že by to mělo být účinné co nejdříve. Já osobně si myslím, že by to mělo platit až pro nově nastoupivší ministry, aby tam nebylo ani zrnko možnosti nějaké retroaktivity,“ řekl iDNES.cz Bělobrádek.

Sociální demokraté, kteří v pátek podrželi Babiše, tvrdí, že u zákona o střetu zájmů to bude jiné, než u zákona o veřejných zakázkách (o tom, jak ČSSD podržela spolu s ANO Babiše, více zde).

„Mohu jasně říci, a teď to říkám za celou sociální demokracii, my jsme vždycky pečlivě rozlišovali tyto dva návrhy. Návrh poslance Plíška k zákonu o střetu zájmů chceme podpořit. A já doufám, že za měsíc, až se zákon bude projednávat, k tomu dostaneme příležitost,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Nevyjádřil se k tomu, zda by úprava zákona o střetu zájmů měla platit už v tomto volebním období, nebo až pro ministry po volbách na podzim 2017.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová za hnutí ANO byla naštvaná, že se Sněmovna v pátek nedostala k hlasování o zákonu o veřejných zakázkách jako k celku. Ale znovu hájila, proč musela podle ní Sněmovna odmítnout návrh Plíška, aby k veřejným zakázkám nesměly firmy, kde má ministr alespoň desetiprocentní podíl.

„Nelze automaticky vylučovat někoho, kdo vlastní nějaký podíl ve firmě. Tahle věc nepatří do zákona o veřejných zakázkách, ale do zákona o střetu zájmů,“ prohlásila v pátek ve Sněmovně Šlechtová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video