O víkendové schůzce ministrů zahraničí EU na Azorských ostrovech vyšlo najevo, že Itálie, Španělsko, Řecko, Irsko, Dánsko a Finsko nesdílejí až takové obavy z účasti extrémní pravice v rakouské vládě.
Louis Michel řekl, že "čím rychleji čtrnáctka přistoupí na to, aby byla situace banalizována, tím briskněji na její hlavu dopadne poslední rána".
K referendu o sankcích, kterým Rakousko hrozí, nezmění-li unie postoj do konce portugalského předsednictví, tedy do 30. června, Michel považuje za "zásadní omyl".
Jeho portugalský kolega Jaime Gama k tomu podotkl, že tento návrh vzešlý z rakouské vládní nacionalistické strany Svobodných FPÖ a později potvrzený vládou vzbuzuje pochyby, zda kabinet pracuje nezávisle anebo "na základě instrukcí" FPÖ.
Jeden z návrhů, jak řešit napětí mezi čtrnácti členy EU a Vídní je vytvořit orgán, který by monitoroval činy rakouské vlády.
Tajemník ředitele amerického Mezinárodního bezpečnostního programu David Saltiel v pondělním vydání Finantial Times konstatuje, že hlásala-li Vídeň, že musí být posuzována nikoli podle složení své vlády, ale podle skutků, odkryla konečně pravou tvář.
Přistoupila prý na návrh FPÖ a je na cestě zrušit čtrnáctiměsíční program náhradní vojenské služby, který vysílal mladé Rakušany na stáže do zahraničních institucí zabývajících se holocaustem.
FPÖ chce, aby byl program zrušen z "finančních důvodů", ministr financí Karl-Heinz Grasser (FPÖ) prý zatím přistoupil na redukci měsíční dotace z necelých 500 dolarů na osobu na zhruba polovinu. Za takových podmínek je podle Saltiela program odsouzen k zániku.
