Belgie s výměnou území souhlasila i přesto, že je pro ni nevýhodná. Brusel předal Nizozemsku asi 16 hektarů pozemků. Na oplátku dostal pouhou třetinu. Přehlednější uspořádání na hranicích však podle belgických politiků za to stojí (mapu najdete zde).
Na výměně pozemků se oba státy dohodly kvůli umělému narovnávání toku řeky Mázy, uvádí agentura Reuters. Když Belgie získala nezávislost na Nizozemsku v roce 1830, hranici obou států tvořily meandrující břehy tohoto vodního toku. V roce 1961 však vodohospodáři řeku kvůli lepší navigaci a lodní dopravě uměle narovnali.
Lidé tak mohli na mnoha místech překonat řeku a stále zůstávali na území svého státu. S nově načrtnutou hranicí se k sousedům dostanou výhradně překročením řeky. „Nedávalo smysl, že část pozemků stále patřila Belgii,“ uvedlo k výměně belgické ministerstvo zahraničí.
Hranice se oficiálně změní až v roce 2018, kdy by měla být ratifikována současná dohoda.
Belgie a Nizozemsko si vyměnili neobydlená území u řeky Mázy.
