Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel rok po útocích. Ve „čtvrti džihádistů“ zůstává pachuť terorismu

  14:58aktualizováno  14:58
Rok po teroristických útocích, které si v Bruselu vyžádaly 32 obětí, hlásí interní zpráva belgické policie, že ve čtvrti Molenbeek, někdy přezdívané jako líheň džihádistů, nadále působí 51 registrovaných organizací, jež mají vazby na terorismus. V mnoha otázkách bezpečnosti však Belgie od loňska pokročila.

Bar Les Beguinnes, který v Bruselu provozovali bratři Abdeslamové. Podnik ve čtvrti Molenbeek byl známý jako místo, kde se berou drogy (17. listopadu 2015) | foto: Reuters

Když vyšlo najevo, že mnoho z teroristů, kteří se podíleli na útocích v Paříži a Bruselu, žilo nebo operovalo z bruselského předměstí Molenbeek, slíbil belgický ministr vnitra Jan Jambon, že čtvrť od teroristů „vyčistí“.

„Líheň džihádistů“ láká zvědavce. Molenbeek se stal atrakcí turistů

Ze zprávy belgické policie, která měla za úkol zmapovat účinnost protiteroristických opatření v Bruselu, však vyplývá, že radikálové jsou ve čtvrti nadále přítomni a to i ve státem registrovaných organizacích, píše server Politico.

V Molenbeeku působí 1 600 organizací a státních neziskových organizací, 102 jich je podezřelých z toho, že jsou napojeni na kriminální činnost a dalších 51 má být spjato přímo s terorismem, uvádí zpráva.

Policie provedla za účelem zvýšení bezpečnosti v minulém roce v Molenbeeku prohlídky domů. Dohromady jich policisté prohlédli 8 600 a prověřili 22 668 místních, tedy čtvrtinu obyvatel Molenbeeku.

Kvůli teroristům v Molenbeeku zasahovali policisté (březen 2016):

Úřady navíc sestavily seznam 72 lidí, kteří mají být kvůli napojení na teroristy monitorováni. V současnosti jich 26 působí v Sýrii. V Belgii jich pobývá 46, z nichž dvacítka si odpykává trest ve vězení a zbylých 26 je blíže monitorováno na svobodě.

Hrozbou je hlavně radikalizovaná mládež

Klíčem k bezpečnosti v Belgii je však podle Tomase Renarda z britského bezpečnostního analytického střediska Rusi především pochopení hrozeb, které souvisejí s návratem mladých radikálů ze zahraničních bojišť, kde bojovali v řadách Islámského státu.

Podle Renarda nyní asi dvě desítky z nich jednají s belgickými úřady o svém návratu. Přidali by se tak k asi 120 lidem, kteří se od roku 2012 do země už vrátili. Někteří z nich zůstávají bezpečnostním rizikem, tvrdí britský analytik. Dalším problémem je podle něj pokračující radikalizace části mládeže, především z přistěhovaleckých komunit.

Fotogalerie (Molenbeek)

Mimo to ale podotýká, že Belgie také udělala v boji s terorismem významné kroky. „Právní rámec boje s terorismem se rozšířil, posíleny byly finanční i lidské zdroje dostupné bezpečnostním službám. Kromě represivních opatření zesílily také snahy o prevenci,“ napsal Renard ve své analýze dění v Belgii po atentátech. Podle policejní zprávy také za posledních 12 měsíců nikdo neopustil Belgii, aby se přidal k bojovníkům v Sýrii.

Podobný názor má i Herman Matthijs, odborník na bezpečnost a terorismus z bruselské univerzity. „Myslím, že rok po útocích v zemi začíná konečně vznikat politická kultura, pokud jde o teroristickou hrozbu. Do útoků tu nic takového nebylo,“ myslí si Matthijs.

Problémem však podle něj nadále zůstává absence jakékoli debaty o zjednodušení složité policejní struktury v Belgii a Bruselu zvlášť. „Je tu šest policejních složek. Pokud jde o policejní systém v Bruselu, je to naprostý chaos,“ upozornil Matthijs. Příbuzní některých obětí útoků mimo záznam připomínají, že policie měla při vyšetřování teroristických akcí problémy například s potřebou neustálých překladů dokumentů mezi francouzštinou a vlámštinou, tedy dvěma hlavními jazyky v Belgii.

V Bruselu dál panuje druhý nejvyšší stupeň teroristické hrozby na čtyřstupňové škále. „V Belgii to znamená, že teroristický útok je možný. Je to vysoký stupeň pohotovosti a už ho držíme skoro dva roky,“ řekl Matthijs. V ulicích hlavního města v současnosti hlídkuje asi 1 400 vojáků.

Teroristé před rokem útočili v Bruselu:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.