Jednašedesátiletý vlámský křesťanský demokrat Van Rompuy přijal nabídku na sestavení vlády 28. prosince. Pověření tehdy údajně přijal až po delším váhání.
Potvrzením jeho vlády končí další díl belgické politické krize. Ten poslední odstartoval ve chvíli, kdy odstoupila předchozí vláda v čele s Yvesem Letermem. Kabinet byl obviněný z toho, že vyvíjel tlak na soud, aby rozhodl ve prospěch jejího návrhu řešení krize banky Fortis. (viz box)
Leterme obvinění odmítl. Jeho vláda, složená ze zástupců pěti stran, byla ve funkci od března. Prozatím zůstává pro vyřizování běžné agendy ve funkci až do jmenování nového kabinetu. - čtěte Belgický král přijal rezignaci vlády, jméno nového premiéra zatím neřekl
Krize končí jen na chvíli
Ten v podstatě přebírá většinu programu Letermovy vlády, protože se opírá o stejnou koalici pěti stran. Tvoří ji křesťanští demokraté a liberálové z vlámského tábora a křesťanští demokraté, liberálové a socialisté z frankofonního tábora. Pozorovatelé právě proto nevěří v dlouhé trvání nového kabinetu.
Příčinou opakujících se vládních krizí v Belgii jsou spory mezi vlámskou a valonskou (frankofonní) částí země. Ekonomicky silnější Vlámové žádají větší autonomii. Loni se dokonce objevily i obavy, že se Belgie rozpadne. - přečtěte si Zastánci dělení Belgie se ohánějí Československem
KAUZA BANKY FORTISLeterme odstoupil 19. prosince, protože jeho nejbližší okolí bylo obviněno z nátlaku na justici, aby povolila vládní plán záchrany banky Fortis. Ten spočíval ve vyšachování drobných akcionářů a v prodeji této banky francouzskému gigantu BNP Paribas. Drobní akcionáři se však vzepřeli a soud jim dal nakonec za pravdu. |
