Belgický král přijal demisi vlády a premiéra Yvese Letermea (na snímku).

Belgický král přijal demisi vlády a premiéra Yvese Letermea (na snímku). | foto: Reuters

Belgický král přijal demisi vlády. Rozložily ji spory mezi Vlámy a Valony

  • 13
Spory mezi Vlámy a Valony položily belgickou vládu. Král Albert II. přijal rezignaci premiéra Yvese Letermea, kterou premiér minulý týden podal kvůli nové roztržce mezi oběma jazykovými skupinami. Nové volby zřejmě připadnou na začátek června.

Na rezignaci vlády a politické tahanice si přitom Belgie nemohla vybrat horší čas. V červenci totiž přebírá předsednictví Evropské unie a bouře na domácí scéně by ji mohly dostat do podobného světla jako loni Česko.

Spory mezi Vlámy a frankofonními Valony se vlečou léta. Rozdmýchává je především otázka práv francouzsky mluvících obyvatel na vlámských předměstích Bruselu, takzvaného Bruxelles-Hal-Vilvorde. Vlámové chtějí sporný region rozdělit. Plán ale naráží na celou řadu překážek. Například na to, jak by se řešila otázka Valonů, kteří by rozdělením připadli Vlámsku, a naopak.

Situace kolem dělení bruselského předměstí se vyhrotila minulý týden, kdy kvůli němu jedna ze dvou hlavních stran odešla z vládní koalice a premiér předal králi demisi. Hlavním důvodem premiérovy rezignace byla skutečnost, že se vládě nepodařilo spory kolem rozdělení bruselského předměstí ani přes intenzivní jednání rozřešit. Demisi teď král po několikadenním váhání přijal.

Ještě ráno to přitom vypadalo, že se stranám vládní koalice podaří krizi ustát. Ministr financí Didier Reynders, kterého král minulý týden pověřil pověřil, aby se ještě pokusil rozhádané strany smířit, podle agentury AFP ujišťoval, že je vše na dobré cestě. Vlámská televize VRT ale později oznámila, že se proti dohodě postavili vlámští liberálové a křesťanští demokraté.

Devětačtyřicetiletý Leterme, který je vlámské národnosti, demisi kvůli sporům mezi Valony a Vlámy nepodal poprvé. Odhodlal se k tomu už v červenci 2008, král ji ale nepřijal.

Podruhé rezignoval v prosinci téhož roku. Tehdy král Letermeho demisi přijal a v čele vlády ho vystřídal Herman van Rompuy. Ten byl ale o pár měsíců později zvolen předsedou Evropské rady a do premiérského křesla se znovu vrátil Leterme.

O co se vlámové s ještě valony přou

Rozpory mezi frankofonním valonským jihem a vlámsky hovořícím severem se neomezují na bruselské předměstí. Například vlámští starostové se nedávno stali terčem kritiky za to, že se dohodli s realitními kancelářemi na tom, že budou nemovitosti prodávat přednostně Vlámům.

Skandál způsobilo i prohlášení ministra vnitra Geerta Bourgeoise, že skupina starostů z periferie Bruselu, kteří odmítli poslat frankofonním valonským občanům svých okrsků volební lístky pouze ve vlámštině, už nikdy nebude jmenována do funkce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video