V Belgii i nadále trvá politická krize, která začala už po loňských volbách před třinácti měsíci. V nich i slibem větší autonomie pro regiony zvítězila Letermova strana CD&V.
Zemi tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Asi šedesát procent z 10,5 milionu obyvatel představují Vlámové.Ti chtějí pro svůj bohatší region větší pravomoci, třeba ve správě peněz či sociálních otázkách.
Valoni se tomu brání. Bojí se, že by to nabouralo solidaritu v zemi a mohlo by to otevřít cesty k budoucímu rozpadu země, o němž se konec konců v souvislosti s přetrvávající krizi hovoří teď častěji než dříve.
Problémy byly s reformami
Podle jazyků jsou v Belgii rozděleny i politické strany, což se právě stalo "osudným" i Letermovi, který kvůli sporům kabinet sestavil až v březnu.
V pondělí podal demisi, neboť se mu s partnery z koalice tvořené vlámskými i frankofonními stranami nepodařilo vyřešit potíže týkající se reformy institucí či jednoho volebního okrsku. Spory při vyjednávání o vládě přitom politici odložili stranou, aby kabinet vůbec vznikl.
Albert II. premiéra požádal, aby dál pokračoval v pokusech o realizaci vládního programu. S hledáním kompromisu a oživením dialogu mu nyní mají pomoci ještě další tři vybrané politické osobnostmi.
"Král odmítl rezignaci vlády a požádal ji, aby se snažila co nejvíce o úspěch své mise," uvádí se v prohlášení královského paláce.
Jednání o sporném okrsku jsou zablokována
Trio François-Xavier de Donnea, Raymond Langendries a Karl-Heinz Lambertz mají králi do konce měsíce referovat o pokroku.
Jejich práce však nebude rozhodně snadná. "Míč je nyní na frankofonní straně," prohlásila třeba Marianne Thyssenová z CD&V. Znesvářeným táborům se sice podařilo dohodnout při intenzivních jednáních posledních týdnů na ekonomicko-sociální agendě, ale ve věci sporného okrsku Bruxelles-Hal-Vilvorde (BHV) vše zůstává při starém - tedy zablokováno.
BHV je jedním z největších obvodů. Tvoří jej dvojjazyčný Brusel (B) a dvě vlámské komunity (HV). Frankofonní Belgičané z HV mohou hlasovat pro valonské politiky v Bruselu, ač ve zbytku Vlámska je možné hlasovat jen pro vlámské strany.
Předčasné volby lidé nechtějí
Vlámové chtějí obvod rozdělit, aby dvojice HV připadla k Vlámsku. To by ale znamenalo, že 150 tisíc francouzsky hovořících lidí by muselo volit vlámské politiky a podléhat vlámské justici.
Z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, o němž informuje list La Derniere Heure, vyplývá, že šest z deseti Belgičanů souhlasí s tím, že premiér podal demisi. To, že bude ve vyjednáváních pokračovat, ač s triem dalších tří politiků v zádech, už však tak názoru lidí neodpovídá.
Na dotaz, kdo může zemi dostat z krize, sedmačtyřicet procent lidí uvedlo, že největší šanci by měl bývalý premiér Guy Verhofstadt. Leterme se umístil na druhém místě, ale podpořilo ho jen sedmnáct procent dotázaných. Většina lidí si každopádně nepřeje předčasné volby (68 procent).
