Podle něj bylo „dvanáct zemí pro, dvě proti a jedna měla výhrady“. Za původce této blokády byla označena Francie a Itálie. Francie přitom krátce předtím získala vedení „sněmu“, jenž má vypracovat návrhy na to, jak přiblížit unii jejím občanům.
Podle něj by další jednání o sídlech evropské policejní akademie či agentury pro leteckou bezpečnost trvalo dlouhé hodiny. „Boj o to, co kdo dostane, by neudal dobrý tón pro budoucí Evropu,“ zdůvodnil Verhofstadt svůj neobvyklý krok a oznámil, že zatím vzniknou jen dva z navržených úřadů.
Úřad pro bezpečnost potravin, o nějž se kromě jiných ucházeli i Italové, má „provizorně“ sídlit v Bruselu, Eurojust, zajišťující soudní spolupráci v unii, se má prozatím usadit v nizozemském Haagu. Délka „provizória“ závisí na „schopnosti rady (vrcholného orgánu EU) dospět k dohodě“.
Po skončení summitu Belgičané konstatovali, že „to byl po delší době první summit, jenž skončil za normálních okolností“ a byli zjevně rozhodnuti nenechat si to nijak narušit.
Vedle Eurojustu a ochrany potravin se jednalo o tom, ve kterých zemích budou umístěny úřady pro ochranu letecké bezpečnosti, námořní bezpečnosti a železniční bezpečnosti, dále úřady pro civilní obranu a výměnu informací o vízech, azylové centrum a policejní akademie.
Odložení tohoto problému bylo jediným výrazným neúspěchem summitu. Vyvolalo to otázky, zda není potřebné reformovat i samotné summity, které už nejednou ztroskotaly na podobných sporech.
- neděle 16. prosince 2001
