Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mladá Belgičanka s depresemi chce umřít, doktoři jí povolili eutanazii

  16:06aktualizováno  16:06
Belgie řeší případ čtyřiadvacetileté Laury, která si připravuje vlastní pohřeb. Trpí totiž těžkými depresemi a i když je jinak zdravá, získala právo podstoupit eutanazii, která je v zemi legální. „Život není pro mě,“ říká. S největší pravděpodobností zemře během léta.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Laura žije ve vlámské části země a redaktorka listu De Morgen, která s ní dělala rozhovor, ji popsala jako klidnou, vyváženou a sebejistou. Má mnoho přátel, ráda fotografuje a miluje divadlo. Její rodina ji chápe a v její těžké volbě ji údajně podporuje. „Rodiče a přátelé to pochopili. Znají můj příběh a vědí, co je pro mě nejlepší řešení,“ zdůraznila.

Od dětství prý prožívala „nesnesitelné psychické utrpení“. „Teď vypadám klidná, ale později mě to zase srazí k zemi. Svírá mě to. Je to ve mně uvnitř a nikdy to nekončí,“ řekla redaktorce. „Jsem nemocná odjakživa, a proto chci zemřít,“ dodala.

Žena je v péči psychiatrického týmu a žije v ústavu. Na několik dní v týdnu se stěhuje do malého bytu, kde ji lékaři sledují na dálku. Má to být krok k samostatnosti, ale Laura o to nestojí. Nedokáže najít motivaci, která by jí umožnila jít dál. 

„Vždy jsem si přála jen jedno: zemřít. Chtěla jsem to už na základní škole,“ svěřila se. Pokusila se několikrát o sebevraždu a mnohokrát se dopustila sebepoškozování.

V létě žena dostane smrtící injekci

Ačkoliv netrpí žádnou nemocí, která by přímo ohrožovala její život, podařilo se Lauře získat souhlas s eutanazií od tří lékařů, jak to vyžaduje belgický zákon. Zemře během léta, ale zatím není známo přesné datum. Lékaři jí píchnou smrtící injekci. „Smrt pro mě není volba. Kdybych měla volbu, volila bych snesitelný život, ale udělala jsem všechno a všechno bylo neúspěšné,“ citoval Lauru web International Business Times.

Belgický zákon z 28. května 2002 dovoluje pacientům žádat o eutanazii v případě, že jejich „fyzické a (nebo) psychické utrpení je trvalé, nesnesitelné a nelze je odstranit“. Podle Wima Distelmanse, který je předsedou belgické komise pro dohled nad eutanazií, získalo povolení z důvodu psychického utrpení asi padesát lidí. Jsou to zhruba tři procenta z celkového počtu lidí, kteří žádají v Belgii o asistovanou sebevraždu. 

Lauřin příběh v zemi oživil diskuse o eutanazii i z důvodu nízkého věku žadatelky, podotýká italský list La Repubblica. V Belgii se totiž zvyšuje počet mladých lidí, kteří kvůli depresím žádají o ukončení života.

Počet lidí, co chtějí smrt, stále roste

Před nedávnem vyvolala polemiky studie zveřejněná na stránkách Journal of Medical Ethics. Její autor Raphael Cohen-Almagor obvinil belgické lékaře, že se rozhodli pro eutanazii, aniž pacientka přímo a jasně vyjádřila svou vůli. Kontroly, které vyžaduje belgický zákon, podle něj nejsou odpovídající a dostatečné. 

Už loni profesor Jean-Louis Vincent z belgické Společnosti pro intenzivní terapii hovořil o početných případech „nevyžádané asistované sebevraždy“. „Jde o případy, kdy nebyla zaznamenána vůle pacienta,“ vysvětlil. „Nejde o to odstranit každý druh bolesti, ale zvolit smrt v případech, kdy se život stal nesnesitelným. Tím se ale žádná komise nezabývala,“ dodal.

Před rokem byla v Belgii povolena také eutanazie u dětí s nevyléčitelnými nemocemi. To vyvolalo silné reakce. V posledních letech počet lidí žádajících o ukončení života vzrostl - v roce 2012 jich bylo 1 432, zatímco o rok později už 1 807. Polovinu z nich tvořili lidé starší 70 let.

Autoři: ,


Témata: Belgie




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.