Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Belgičané odsoudili legendární verbířku Al-Kajdy na osm let

  16:26aktualizováno  16:26
Belgický soud vyměřil Belgičance marockého původu Malice El-Aroudové osm let za verbování bojovníků proti západním vojskům v Afghánistánu. Dobrovolníky pro Al-Kajdu měla rekrutovat především v Belgii a ve Francii.

Malika El-Aroudová vedla svatou válku především na internetu. | foto: Profimedia.cz

Spolu s El-Aroudovou, kterou vyšetřovatelé překřtili na "živoucí legendu Al-Kajdy", bylo k trestům od tří do osmi let vězení odsouzeno dalších osm členů skupiny, z toho dva z nich v nepřítomnosti.

Jedním z těchto dvou je nynější tuniský manžel El-Aroudové. Ten dostal stejně jako ona osm let, a to za přepravu naverbovaných mladých bojovníků z Turecka na afghánsko-pákistánskou hranici. (více o zatčení El-Aroudové čtěte zde)

Maliku El-Aroudovou "proslavila" její bezmezná láska k Usámu bin Ládinovi. Milovala ho tolik, že neváhala poslat svého předchozího manžela na smrt kvůli svaté válce. Její druh vstoupil mezi slavné mučedníky ve chvíli, kdy dva dny před 11. zářím 2001 zabil vůdce protitalibanského odporu Ahmada Šáha Masúda.

Aktivní bojovnice Al-Kajdy na internetu

El-Aroudová před kamerami CNN v roce 2006 mimo jiné uvedla, že v islámu je vrcholem být vdova po mučedníkovi. Malika se ale se svojí rolí nesmířila a začala se aktivně zapojovat do struktur Al-Kajdy, a to především na internetu.

Pod přezdívkou Oum Obeyda se z ní stala jedna z nejaktivnějších bojovnic džihádu na internetu. V rukou policie ale uvázla v prosinci 2008 ve chvíli, kdy chtěla odcestovat do Afghánistánu a sama bojovat proti spojeneckým jednotkám. El-Aroudová prý byla zapletená mimo jiné do osnování sebevražedných útoků na summit EU v Bruselu.

AHMAD ŠÁH MASÚD

Ahmad Šáh Masúd byl v letech 1979 až 1989 symbolem afghánského odporu proti sovětské okupaci, pak byl krátce členem afghánské vlády a později vedl odboj proti extremistickému islámskému hnutí Taliban, které postupně ovládlo až 90 procent Afghánistánu. Zemřel 15. září 2001 v důsledku zranění, jež utrpěl šest dní předtím při atentátu, který na něho podnikli dva sebevražední útočníci vydávající se za novináře.

autor: ČTK

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.