Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Belfastu vzdali hold atentátníkovi IRA. Nechutné, zlobí se rodiny obětí

  17:33aktualizováno  17:33
I jedna nenápadná pamětní deska dokáže oživit dvacet let starou událost. Přesvědčili se o tom obyvatelé severoirského Belfastu. Odhalení pamětní desky si zde vysloužil bývalý člen IRA Thomas Begley, který v roce 1993 odpálil bombu v místním obchodě a zabil devět lidí.

Thomas Begley má v Belfastu od neděle pamětní desku(20. října) | foto: Reuters

Pamětní deska byla odhalena v neděli, přesně 20 let po bombovém útoku, v belfastské čtvrti Ardoyen, která je baštou severoirských nacionalistů. Vzdát hold Begleymu, který zahynul při odpálení bomby, přišla zejména jeho rodina a přátelé.

Jen o pár stovek metrů dále však proti odhalení pamětní desky protestovalo několik desítek lidí, mezi kterými nechyběli ani příbuzní obětí útoku. Michelle Williamsonová, která při výbuchu přišla o své rodiče, pro server guardian.co.uk uvedla, že slavnostní odhalení desky je jen "nechutným útokem" na oběti a pozůstalé.

Fotogalerie

Begley plánoval umístit v říjnu roku 1993 výbušné zařízení do prostor prodejny ryb na Shankill Road v Belfastu, nad níž se mělo později konat jednání Ulsterských bojovníků za svobodu (UDA). Ti prosazovali ochranu protestantských komunit na území Severního Irska a byli hlavním nepřítelem Irské republikánské armády (IRA).

Nálož však neočekávaně explodovala, zabila Begleyho a dalších devět lidí, 57 pak utrpělo zranění. S těmi z útoku vyvázl i komplic Begleyho Sean Kelly, kterému soud udělil devět po sobě následujících doživotních trestů. Kelly byl však v roce 2000 v rámci dva roky staré dohody o odzbrojení IRA propuštěn na svobodu, píše server news-republic.com.

Severoirský konflikt a tisíce obětí

Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky známý jako Troubles (Nepokoje) si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Britská vláda, která si s konflikty nevěděla rady, vyslala v dubnu 1969 do provincie vojsko, což však situaci spíše zhoršilo.

Protestantské násilí i přítomnost britských vojáků probudily do té doby dřímající Irskou republikánskou armádu (IRA), která se začala prohlašovat za jedinou ochránkyni katolické menšiny v Severním Irsku.

Hlavní příčinou konfliktu byl spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.

V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.