Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Belfastu vzdali hold atentátníkovi IRA. Nechutné, zlobí se rodiny obětí

  17:33aktualizováno  17:33
I jedna nenápadná pamětní deska dokáže oživit dvacet let starou událost. Přesvědčili se o tom obyvatelé severoirského Belfastu. Odhalení pamětní desky si zde vysloužil bývalý člen IRA Thomas Begley, který v roce 1993 odpálil bombu v místním obchodě a zabil devět lidí.

Thomas Begley má v Belfastu od neděle pamětní desku(20. října) | foto: Reuters

Pamětní deska byla odhalena v neděli, přesně 20 let po bombovém útoku, v belfastské čtvrti Ardoyen, která je baštou severoirských nacionalistů. Vzdát hold Begleymu, který zahynul při odpálení bomby, přišla zejména jeho rodina a přátelé.

Jen o pár stovek metrů dále však proti odhalení pamětní desky protestovalo několik desítek lidí, mezi kterými nechyběli ani příbuzní obětí útoku. Michelle Williamsonová, která při výbuchu přišla o své rodiče, pro server guardian.co.uk uvedla, že slavnostní odhalení desky je jen "nechutným útokem" na oběti a pozůstalé.

Fotogalerie

Begley plánoval umístit v říjnu roku 1993 výbušné zařízení do prostor prodejny ryb na Shankill Road v Belfastu, nad níž se mělo později konat jednání Ulsterských bojovníků za svobodu (UDA). Ti prosazovali ochranu protestantských komunit na území Severního Irska a byli hlavním nepřítelem Irské republikánské armády (IRA).

Nálož však neočekávaně explodovala, zabila Begleyho a dalších devět lidí, 57 pak utrpělo zranění. S těmi z útoku vyvázl i komplic Begleyho Sean Kelly, kterému soud udělil devět po sobě následujících doživotních trestů. Kelly byl však v roce 2000 v rámci dva roky staré dohody o odzbrojení IRA propuštěn na svobodu, píše server news-republic.com.

Severoirský konflikt a tisíce obětí

Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky známý jako Troubles (Nepokoje) si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Britská vláda, která si s konflikty nevěděla rady, vyslala v dubnu 1969 do provincie vojsko, což však situaci spíše zhoršilo.

Protestantské násilí i přítomnost britských vojáků probudily do té doby dřímající Irskou republikánskou armádu (IRA), která se začala prohlašovat za jedinou ochránkyni katolické menšiny v Severním Irsku.

Hlavní příčinou konfliktu byl spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.

V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump poprvé promluvil na půdě OSN (19. září 2017)
Je to „štěkání psa“, označil severokorejský diplomat Trumpův projev

Severokorejský ministr zahraničí označil úterní projev Donalda Trumpa na Valném shromáždění OSN za „štěkání psa“. Trump vyvolal svým proslovem pozdvižení, když...  celý článek

V Mexiku pokračují po zemětřesení záchranné operace (20. září 2017).
Zemětřesení v Mexiku má 245 obětí, hledání přeživších komplikuje déšť

Počet obětí úterního zemětřesení v Mexiku vzrostl na 245. Podle agentury AP to vyplývá z informací federální vlády a starosty mexického hlavního města Miguela...  celý článek

Hurikán Maria postupuje Karibikem, zatím si vyžádal 10 obětí. Přehnal se i přes...
Hurikán Maria má osmnáct obětí, dorazil k Dominikánské republice

Počet obětí hurikánu Maria, který postupuje Karibikem, stoupl na osmnáct poté, co ve čtvrtek večer nejméně patnáct mrtvých ohlásila Dominika. Dalších dvacet...  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.