Slobodan Milošević na dobových plakátech.

Slobodan Milošević na dobových plakátech. | foto: Profimedia.cz

Kosovská otázka ožívá 15 let od bombardování Bělehradu, díky Krymu

  • 230
Přesně před 15 let vzlétly spojenecké letouny Severoatlantické aliance ke své teprve druhé vojenské operaci. Bombami toho večera zasypaly Bělehrad. Cílem bylo přimět režim tehdejšího vůdce Slobodana Miloševiće vyklidit své pozice v Kosovu. Právě toto sporné území zůstává ožehavou otázkou dodnes.

Jedna z nejmasivnějších vojenských operací na území Evropy po druhé světové válce započala 24. března 1999 přesně v 19 hodin. Tehdy ze spojeneckých základen v Německu, Itálii nebo americké letadlové lodi v Jadranu odstartovaly desítky strojů s jediným cílem: co nejbolestněji zasáhnout strategické cíle srbského režimu, vedeného nacionalisticky smýšlejícím Slobodanem Miloševićem.

Válka o Kosovo

Operace Spojenecká síla skončila po 78 dnech stažením srbských jednotek z Kosova, nad nímž převzalo patronát mezinárodní společenství.

Letecké nálety za sebou zanechaly těžké poškození infrastruktury, průmyslových, ale i civilních objektů. O život tehdy přišlo podle Human Right Watch okolo 500 civilistů, dohromady Srbů i Albánců.

Někdejší srbský vůdce Slobodan Milošević byl nedlouho poté zbaven moci a postaven před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu, kde byl obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Verdikt už si ovšem nevyslechl. Byl nalezen mrtvý ve své cele. Oficiální zpráva hovoří o infarktu myokardu jako příčině smrti. Řada Srbů však dodnes věří, že byl cíleně zlikvidován.

Oficiálním záměrem přitom bylo ukončit etnicky motivované nepokoje a přimět Srbsko ke stažení svých vojsk z Kosova, autonomního území, nad nímž dominanci v posledních dekádách získalo albánské obyvatelstvo. Právě jeho separatistické snahy se Milošević snažil tvrdě potlačit už v zárodcích, zatímco jeho politická hvězda strmě stoupala.

Poté, co Bělehrad odmítl předloženou smírčí dohodu z Rambouillet, sáhl Západ v čele s Washingtonem po silovém řešení, navzdory nesouhlasu v Radě bezpečnosti ze strany Číny a Ruska, odvěkého spojence pravoslavného Srbska.

O 78 dní později se spolu se stažením srbských jednotek začaly psát dějiny nového státu, budoucího Kosova, jehož jedna polovina zemí světa uznala a druhá jeho existenci tvrdošíjně popírá.

I patnáct let od začátku posledního otevřeného válečného konfliktu na starém kontinentu téma sporného, titěrného území o rozloze pouhého Středočeského kraje nepřestává hýbat národy. Překvapivě však nejen těmi, jichž se bezprostředně dotýká, ale i takovými velikány, jako je samotné Rusko. Ožehavá kosovská otázka totiž hraje Kremlu značně do karet.

Právě bezprecedentním právem na jednostranné sebeurčení národa, jež zaznělo ze strany Prištiny v roce 2008, hájí Kreml nedávnou ruskou anexi krymského poloostrova. Jinými slovy: "Mohlo-li se Kosovo odtrhnout, proč by nemohl Krym?" zní z Moskvy. Kulaté výročí připadající jen několik dní po kontroverzním referendu na Krymu pak dalo prokremlsky orientovaným médiím příležitost tuto námitku o to hlasitěji Západu zopakovat.

Ruská státní televize na den patnáctého výročí zahájení Operace Spojenecká síla, jak zní oficiální název 78 dní trvajících leteckých náletů na srbské cíle, odvysílala pořad s názvem "Srbská tragédie: 15 let". Zaznělo v něm přitom velmi zřetelně formulované obvinění západních mocností z pokrytectví, když odsuzují útěk Krymu do náruče Putina, zatímco Kosovu z Miloševićových pout osobně vydatně dopomáhaly.

Podobným způsobem se výročí srbského podrobení Západu chopil také třeba státní deník Rossiskaja Gazeta, fungující jako hlásná trouba Kremlu. Ten pro změnu hovoří "o agresi NATO jakožto příčině definitivního pádu Jugoslávie a jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova za potlesku Washingtonu a většiny evropských metropolí," shrnuje pondělní mediální ohlasy v ruských médiích agentura Reuters.

Západ ovšem o "kosovském precedentu", jak jej Moskva s oblibou tituluje, nechce ani slyšet a jakékoli srovnání krymské anexe s děním v Kosovu pokaždé smete ze stolu. "Každý územní konflikt je jedinečný," deklarovalo americké ministerstvo zahraničí už v roce 2008, tedy v době, kdy se Priština z područí Bělehradu oficiálně vymanila.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video