Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Během mobilizace zemřelo o stovky vojáků více, než se vědělo

  20:33aktualizováno  20:33
Během mobilizace v letech 1938 a 1939 zemřelo o stovky československých vojáků více, než se dosud myslelo. Přelomovou informaci přináší ve své knize historik Jiří Plachý. Nespokojil se s údajem o počtu zemřelých, který se uváděl od roku 1939, a znovu prošel dochované historické dokumenty.

Mobilizace 1938: Nástup vystrojených a vyzbrojených záložníků | foto: Vojenský historický ústav Praha

Zatímco součet zveřejněný v roce 1939 obsahuje 262 jmen, Plachý došel k číslu 562. Na rozdíl od starých hlášení totiž objevil prameny a zprávy, které tehdy vojáci vynechali. Kniha tak obsahuje nejen jména vojáků zastřelených na hranicích, ale i oběti nehod, nebo další mrtvé letce.

"Cílem bylo vytvořit seznam všech lidí, kteří zemřeli takříkajíc v uniformě. Při jakékoli selekci by totiž mohlo dojít k chybám," vysvětluje Plachý.

Plachého statistika zahrnuje období od 21. května 1938, kdy vláda vyhlásila částečnou mobilizaci na ochranu hranic, do 31. března 1939, kdy byl zastřelen poslední voják nosící uniformu meziválečné československé armády příslušníkem německé branné moci.

Mobilizace 1938: Mobilizovaní vojáci věřili, že v případném boji nezůstanou sami, byli ale připraveni i na beznadějnou bitvu

"Aby jména byla důstojně uctěna..."

Sečíst ztráty z období mobilizace nařídilo ministerstvo obrany už v roce 1939. "Aby oběti všech příslušníků branné moci, kteří v době branné pohotovosti státu položili své životy za vlast při výkonu své vojenské služby, mohly býti veřejně uznány a aby jména všech těchto hrdinných obránců republiky byla trvale a důstojně uctěna," uváděl tehdejší rozkaz.

Tento seznam ale obsahoval řadu chyb. "Od 21. května do konce roku 1938 například zemřelo nejméně 40 československých letců. Stará hlášení ale uváděla jen 14," upozorňuje na největší problémy Plachý.

Podobné rozdíly našel historik i v případě sebevražd. Oficiální evidence uvádí 20 vojáků, kteří přímo v dopise na rozloučenou napsali, že se zabili kvůli mnichovské kapitulaci. Život si ale tehdy vzalo mnohem více vojáků. Řada z nich nevydržela enormní vypětí spojené se situací v armádě. Další se zabili ze strachu před přísnými kázeňskými tresty.

Překvapivé podle historika je, že řada jmen chyběla i v dobových matrikách. "Vidím to jako selhání administrativy v době rychlého politického vývoje. Řada vojáků byla například převelena k jednotkám Stráže obrany státu působícím přímo na hranicích. Doba byla hektická a některá hlášení neexistovala, nebo se prostě založila," vysvětluje Plachý.

Mobilizace 1938: Českoslovenští vojáci se zabaveným vybavením sudetoněmeckých bojůvek

Umírali zrádci i oběti šílených střelců

O tom, že se během mobilizace odehrávala v armádě opravdová lidská dramata, svědčí i dva případy obsažené v knize. 15 září 1938 se v obci Gossengrün v tehdejším okrese Falknov nad Ohří (dnešní Krajková na Sokolovsku) odehrála tragedie, při které zemřelo šest lidí.

Voják německé národnosti Franz Ludwig tu zastřelil pět československých vojáků. Podle hlášení tichý, pomalejší, ale chápavý voják po zabití svých kamarádů obrátil zbraň proti sobě.

Další zajímavou postavou byl Alois Wünsch, voják německé národnosti, který působil u vojenského velitelství v Brně. Přestože byl původem Němec, měl plnou důvěru svých nadřízených, dotáhl to až na podplukovníka a měl také přístup k nejtajnějším informacím.

Wünsch byl ale od roku 1929 špionem maďarské zpravodajské služby, které informace předával. V září 1938 byl tento vysoký důstojník a otec sedmi dětí zatčen a popraven.

mrtví vojáci

padlí - 47
zastřeleni z politických důvodů - 7
zastřeleni nešťastnou náhodou a zavražděni - 16
zastřeleni při neopatrné manipulaci se zbraní - 21
oběti manipulace s trhavinou - 5
zemřelí při dopravní nehodě - 71
zemřelí při leteckých nehodách - 42
oběti ostatních nehod a úrazů - 43
utonulí - 18
zemřelí na následky nemoci s přímou souvislostí se službou - 6
zemřelí na následky ostatních nemocí - 122
sebevraždy z důvodů mnichovské kapitulace 1939 - 22
sebevraždy jako důsledek vypětí ve službě - 15
sebevraždy z kázeňských a mimoslužebních důvodů - 66
z neznámých důvodů - 61

Kniha Nástin personálních ztrát československé armády.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.