Bavorský premiér Horst Seehofer na jednání v alpském středisku Wildbad Kreuth...

Bavorský premiér Horst Seehofer na jednání v alpském středisku Wildbad Kreuth (20. ledna 2016) | foto: Reuters

Bavorský premiér mluví o odvolání Merkelové, požaduje ochranu hranic

  • 486
Bavorský premiér Horst Seehofer vyzval spolkovou vládu, aby zajistila ochranu německých hranic. Pokud se tak nestane, chce se obrátit na ústavní soud. Současná vládní uprchlická politika podle Seehofera může vést až k odvolání kancléřky Angely Merkelové.

„Ten okamžik ještě nenadešel, ale přijde, pokud se brzy něco nezmění,“ řekl deníku Augsburger Allgemeine Seehofer o možném vyslovení nedůvěry spolkové vládě. Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) tvoří spolkový kabinet společně s kancléřčinou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). CDU i SPD však i bez Seehoferovy strany mají nadpoloviční většinu poslanců ve Spolkovém sněmu.

CSU už dlouho usiluje o razantní omezení počtu přicházejících běženců. „Pokud nestanovíme horní hranici pro počet uprchlíků, bude to mít dramatické dopady na naši schopnost integrovat je, na zajištění státních výdajů, na bezpečnost v zemi, na funkčnost státní správy,“ řekl Seehofer.

Bavorská vláda v úterý oficiálním dopisem vyzvala spolkový kabinet, aby zajistil bezpečnost německých hranic. Pokud Berlín požadavky Mnichova odmítne, chce se Seehofer obrátit na ústavní soud. Někdejší ústavní soudce Udo di Fabio v právním posudku vypracovaném pro mnichovskou vládu konstatoval, že bavorská žaloba by měla naději na úspěch, neboť zářijové otevření hranice bylo v rozporu s německou ústavou.

Seehofer také vyjádřil obavy, že uprchlická krize může způsobit neúspěch konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách v příštím roce. Podle posledních průzkumů sice konzervativci zůstávají s velkým náskokem nejsilnějším politickým uskupením v zemi, proti volbám v roce 2013 ale ztratili téměř čtvrtinu z tehdejších 41,5 procenta voličů.

Stížnosti z Porýní

Severní Porýní-Vestfálsko se musí starat o příliš mnoho uprchlíků ze severní Afriky, kteří mají jen minimální šanci na azyl a často se dopouštějí trestných činů. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra nejlidnatější německé země Ralf Jäger a vyzval ke spravedlivějšímu rozdělení těchto běženců v rámci Německa. Zároveň upozornil na zvýšenou míru krajně pravicového násilí, když se loni v Severním Porýní-Vestfálsku stalo terčem útoku osmkrát více ubytoven pro běžence než v roce 2014.

Seehofer se minulý týden nechal slyšet, že vláda se dopustila chyby, když umožnila příchod statisíců běženců. Bavorsko podle něj bude tlačit na snížení počtu příchozích. „Kolem 4. září se říkalo, že to je humanitární výjimka. Ve skutečnosti to bylo trvalé řešení,“ řekl Seehofer o loňském rozhodnutí, kdy Německo umožnilo vstup do země tisícům běženců, kteří v tu dobu žili týdny ve špatných podmínkách na budapešťském nádraží.

SPD krok bavorské vlády odsoudila. „Je to ohlášení rozpadu koalice. V koalici si nemáme psát výhrůžné dopisy, máme řešit problémy,“ řekl o výzvě ze strany CSU šéf poslaneckého klubu SPD ve Spolkovém sněmu Thomas Oppermann.

Podle Oppermanna požadavky CSU stále víc komplikují hledání řešení v uprchlické krizi. SPD jednoznačně odmítá zavedení horní hranice pro počet přijímaných běženců a nesouhlasí ani se vznikem detenčních center pro uprchlíky na hranicích. Místo toho ve shodě s Merkelovou volá po společném evropském řešení uprchlické krize.

Rakouská vláda v úterý schválila návrh přísnějšího azylového zákona. Azyl má být uprchlíkům napříště poskytován jen na určitou dobu tří let. Po jejich uplynutí mají být důvody ochrany přezkoumány, informovala rakouská vláda. Rakouský parlament by měl o novele hlasovat v dubnu a zákon má platit zpětně od loňského 15. listopadu.

Frontex: Řecké pobřeží se prakticky chránit nedá

Zástupy běženců vstupují na evropský kontinent v Řecku, které kvůli nedostatečné ochraně hranic čelí vytrvalé kritice ostatních evropských zemí. Agentura pro ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex nicméně míní, že zabránit přílivu uprchlíků z Turecka na řecké ostrovy je při současných právních předpisech a přílišné členitosti řeckého pobřeží skoro nemožné.

Uprchlická krize

Mluvčí Frontexu Ewa Moncureová upozornila, že když se objeví loď s migranty na moři, Frontex, potažmo řecká pobřežní stráž, z hlediska mezinárodního práva nemá možnost přimět běžence ke zpáteční cestě. Udělat to může pouze turecká strana, pokud by uprchlíky zachytila jako první ve svých teritoriálních vodách. Jakmile jsou migranti v řeckých vodách, mají už právo žádat azyl.

„Vždycky to tak bylo, to je princip ‚nevracení‘,“ řekla Moncureová, podle níž situaci neulehčuje ani to, když jsou mezi pobřežími mezinárodní vody, jako v případě Libye a Itálie, které jsou od sebe více vzdálené. Tam zase platí právo na svobodnou plavbu; vstoupit na loď s uprchlíky je možné jen v případě, že toto plavidlo je v nebezpečí.

„Je velmi snadné dostat se do Řecka přes moře. To není žádné pole, které můžete přehradit nějakým plotem,“ zdůraznila Moncureová, podle níž je téměř nemožné kontrolovat celou rozlehlou oblast se stovkami ostrovů, z nichž některé jsou neobydlené a v těsné blízkosti tureckého pobřeží.

Frontex a řecká pobřežní stráž mohou zadržené uprchlíky pouze dovézt na některý z ostrovů. Je nesmysl chtít vyřizovat formality kolem registrace a zjišťování totožnosti na otevřeném moři. Běženci často ani žádné doklady nemají.

„Pouze pašeráci lidí se vracejí zpátky, když vidí lodě Frontexu, protože jim hrozí vězení. Migranti nic neriskují, kromě svého života na volném moři. Většina chce žádat o azyl nebo se aspoň vůbec dostat do Evropy,“ dodala mluvčí.

Ministři vnitra zemí EU v pondělí požádali Evropskou komisi o zhodnocení, zda Řecko nemá závažné nedostatky při ochraně své hranice. Pokud evropská exekutiva dojde k závěru, že v Řecku podobné nedostatky skutečně jsou, půjde o první krok procedury, jež může vyústit až v dvouleté prodloužení kontrol na některých vnitřních hranicích schengenského prostoru. Atény by dostaly tři měsíce na nápravu.

Už nyní se ale rýsují opatření, která mají zajistit, aby se neprostupnou stala makedonsko-řecká hranice. Podle deníku Le Monde cílem je omezit příliv migrantů na takzvané balkánské trase, kterou běženci začali zahlcovat od poloviny loňského roku, aby se dostali na sever Evropy, zejména do Německa. Brusel a Berlín chtějí zpřísněním kontroly této hranice „vyslat jasný signál všem ekonomických migrantům, kteří nyní procházejí přes Turecko do Řecka a zbytku Evropy a odradit je od cesty přes moře“. „Musíme vybudovat druhou obrannou linii,“ řekl Le Monde nejmenovaný bruselský diplomat.

Tato strategie má také alespoň na nějaký čas potrestat Řecko, na jehož území se tak bude zvyšovat počet uvízlých uprchlíků. Podle Le Monde se tohoto vývoje Atény hodně obávají. Také si dlouhodobě stěžují na nedostatek solidarity ostatních evropských zemí a tvrdí, že již celé měsíce čelí absolutní humanitární nouzi.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video