Bavorský politik Peter Dreier vypravil do Berlína autobus s běženci (14.1.2016)

Bavorský politik Peter Dreier vypravil do Berlína autobus s běženci (14.1.2016) | foto: AP

Bavorský politik poslal Merkelové autobus s uprchlíky. Jeli dobrovolně

  • 366
Bavorský okres Landshut vede protest proti kancléřce Angele Merkelové. Ve čtvrtek dopravil místní okresní rada do Berlína autobus s běženci, které chce dopravit do kancléřství. Migranti s cestou souhlasili, ale podle televize n-tv před cestou nevěděli, že se stali součástí politicky motivované demonstrace.

Okresní rada Landshutu Peter Dreier kritizuje postoj Berlína v uprchlické krizi dlouhodobě. Kancléřce volal podle informací německého webu Die Welt už 28. října, aby varoval před postojem spolkové vlády k uprchlické krizi, jejíž dopady pociťuje v Německu především Bavorsko.

„Pokud Německo přijme milion uprchlíků, tak matematicky spadá na můj okres 1 800. Ty přijmu, ale všechny další pošlu autobusem rovnou do Berlína kancléřce,“ hrozil v říjnu okresní rada.

Bavorský politik Peter Dreier vypravil k sídlu kancléřství v Berlíně autobus s 31 běženci (14.1.2016)

Později volal kancléřce ještě dvakrát s tím, že spolková vláda považuje problém s příchodem běženců za vyřešený, protože se v posledních měsících výrazně snížil počet přicházejících lidí.

Kabinet si však prý neuvědomuje, že Bavorsko je uprchlíky přetíženo, protože se zatím nepodařilo zaregistrovat všechny příchozí, takže v největší spolkové zemi musí zůstat a nemohou pokračovat do jiných částí Německa.

„Pokud je budete posílat autobusy mně, budu je muset vrátit zpátky do Řecka. Odtamtud ale utečou zase zpátky k vám,“ vzkázala odbojnému okresu Merkelová. I přesto vyrazil autobus s celkem 31 běženci okolo 10. hodiny dopoledne z Landshutu a dorazil kolem šesté večer do Berlína. Dreier přitom původně plánoval naložit o dvacet lidí více.

Schröder kritizuje

Vstřícnou azylovou politiku kancléřky Merkelové poprvé otevřeně kritizoval i její předchůdce v úřadu Gerhard Schröder.
V rozhovoru poskytnutém pátečnímu vydání deníku Handelsblatt označil ničím neomezené přistěhovalectví za chybu. Neomezenou kapacitu podle něj nemá ani tak silná země jako Německo.

Hlavní chybou Křesťanskodemokratické unie je podle Schrödera to, že dlouhodobě odmítala přijetí imigračního zákona. "Zkrátka ignorovali realitu. Následkem je to, že nyní tlačíme statisíce uprchlíků do azylového řízení, protože se imigračním zákonem nedefinoval kontingent," řekl. Kontingentem se rozumí stanovený počet uprchlíků, kteří získají z humanitárních důvodů povolení k pobytu, aniž by získali azyl.

Od vypravení autobusu chtěla Dreiera odradit i bavorská vláda včetně premiéra Horsta Seehofera, ale neúspěšně. Zemská ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová ho dokonce varovala, že jeho počínání je protiprávní.

Dreier to tak však nevidí. Autobus zaplatil ze svého a běženci se do Berlína vydali dobrovolně. Podle zpravodaje n-tv sice migranti s cestou souhlasili, ale většina z nich údajně nevěděla, že se stali součástí politické demonstrace proti Merkelové, mysleli si, že budou pouze standardně přesídleni do německé metropole. Kancléřce jsou prý vděční za to, že jim umožnila do Německa vstoupit.

Po příjezdu ke kancléřství běženci přestoupili do jiného připraveného autobusu, který je dopravil do jedné z berlínských ubytoven. Úřady neupřesnily, v jakém místě budou ubytováni. Příjezd uprchlíků provázela i malá demonstrace proti politice kancléřky a za uzavření hranic, podle televizních záběrů však na místě bylo víc novinářů než demonstrantů.

Množí se útoky na ubytovny migrantů

Do Německa loni přišlo zhruba 1,1 milionu běženců. Většina z nich vstoupila do země přes rakousko-bavorskou hranici, v říjnu to bylo až deset tisíc lidí denně. V posledních měsících se počet příchozích snížil na zhruba tři tisíce denně a policie navíc denně vrací do Rakouska stovky lidí, kteří nechtěli v Německu žádat o azyl, ale pokračovat dál na sever.

Uprchlická krize

V Německu se také množí útoky na ubytovny migrantů. V loňském roce zaznamenala německá policie celkem 924 trestných činů namířených proti ubytovnám pro žadatele o azyl. Valnou většinu činů mají podle vyšetřovatelů na svědomí pachatelé s krajně pravicovou motivací.

Ve škále trestných činů je sprejování nenávistných nápisů na budovy, ale také žhářské útoky. V roce 2014 přitom podobných trestných činů policie evidovala pouze 199. Kolik lidí při útocích utrpělo zranění, zatím není jasné, o život ale nikdo nepřišel. Objasnit se dosud podařilo méně než 30 procent všech činů.

Kdo nepřijme uprchlíky, měl by platit, navrhují Zelení

Evropské země, které nechtějí přijímat uprchlíky, by měly platit speciální daň do unijního rozpočtu, která by pokryla náklady ostatních států se zabezpečením potřeb běženců. Vyzval k tomu předseda německých opozičních Zelených Cem Özdemir v rozhovoru, který vychází v pátek v deníku General-Anzeiger.

„Není možné, aby se všechny partnerské státy rády natahovaly po penězích, ale některé státy se pak zdráhaly, když jde o solidaritu při přijímání běženců. Buď stát EU přijme uprchlíky, nebo musí zaplatit příspěvek,“ řekl Özdemir.

Německá vláda dlouhodobě naléhá na rozdělování přicházejících migrantů mezi členské země při zohlednění jejich velikosti a hospodářské výkonnosti. Proti zavedení automatického mechanismu, který by takové rozdělování umožnil, ale protestují především státy z východní části EU, mezi nimi i Česko.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video