Migranti na rakousko-německé hranici nedaleko Wegscheidu.

Migranti na rakousko-německé hranici nedaleko Wegscheidu. | foto: Profimedia.cz

Zvažme uzavření německých hranic před migranty, říká bavorský ministr

  • 574
Dokud se nepodaří najít evropské řešení uprchlické krize, musí Německo jednat na národní úrovni, aby omezilo počet přicházejících běženců. Jedním z opatření je uzavření vlastních hranic, řekl v aktuálním vydání týdeníku Der Spiegel bavorský ministr financí Markus Söder.

„Velmi stojíme o evropské řešení, to však nyní není v dohledu,“ řekl Söder. „Potřebujeme plán B. Dokud nezačnou evropská řešení skutečně fungovat, potřebujeme účinná řešení na národní úrovni,“ dodal. Do Německa nyní přichází denně 3 000 až 4 000 uprchlíků, což je podle ministra příliš mnoho.

„Potřebujeme omezit imigraci, důsledně posílat zpět neúspěšné žadatele o azyl, stanovit větší počet bezpečných států (jejichž občané nemají na azyl nárok), zabezpečit vlastní hranice a zajistit více policistů na veřejných prostranstvích,“ uvedl Söder.

Schäuble navrhl kvůli uprchlíkům víc zdanit benzin

Německý ministr financí navrhuje vytvořit zvláštní celounijní daň na benzin, která by byla zdrojem peněz pro řešení uprchlické krize. Wolfgang Schäuble to prohlásil v rozhovoru pro sobotní vydání listu Süddeutsche Zeitung.

"Musíme chránit vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu. Řešení tohoto problému nesmí spočívat v omezování stávajících prostředků," řekl Schäuble. Pokud ale není možné dodatečné peníze najít ve státním a ani v unijním rozpočtu, mohly by podle něj být zdrojem financí například odvody z každého litru benzinu. O výši takové daně se ale nezmínil. Jeho český protějšek Andrej Babiš návrh odmítl.

Uzavření hranice podle něj neohrozí existenci schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. „Naopak. Kdybychom nejednali, Schengen by se zhroutil, protože by ho občané neakceptovali,“ řekl.

Söder rovněž vyjádřil přesvědčení, že do Německa stále přichází příliš uprchlíků, přestože proti říjnu se jejich počet snížil. „To, že je počet nyní nižší, je důsledek počasí, ne politiky,“ řekl a podpořil požadavek současného bavorského premiéra Horsta Seehofera na stanovení horní hranice počtu příchozích.

Stanovení horní hranice pro počet uprchlíků dlouhodobě odmítá kancléřka Angela Merkelová, přestože sama mluví o potřebě snížit počet přicházejících běženců. Podle Södera se bavorští politici budou snažit Merkelovou přesvědčit o svém postoji, spekulace o možném odvolání kancléřky však odmítl.

K většímu zabezpečení hranic a k odmítání uprchlíků vyzval v pondělí v deníku Süddeutsche Zeitung také bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber. „Musíme se postarat o to, aby se uprchlická krize řešila jako evropský problém. Musíme jasně dát najevo, že znovu začneme dodržovat německé a evropské právo. A právo říká, že když někdo přijíždí do Německa z Rakouska, přichází z bezpečné třetí země,“ řekl Stoiber s tím, že tito příchozí nemají v Německu na azyl nárok, protože o něj mohli požádat už v Rakousku.

CSU chce do ústavy zakotvit tradiční německé hodnoty

Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) chce do ústavy největší spolkové země zakotvit tradiční německé hodnoty a zásady německé kultury. Podle strany by to mělo přispět k lepší integraci běženců, kteří do Bavorska přicházejí. Pokud by CSU nezískala pro návrh na změnu ústavy dostatek hlasů v zemském sněmu, je připravena vypsat referendum.

Rvačky migrantů v Maďarsku

Maďarská policie zadržela 14 migrantů kvůli násilným střetům, které se v pátek odehrály v uprchlickém táboře ve městě Kiskunhalas na jihu Maďarska a při nichž byli zraněni policisté. Informovala o tom v pondělí agentura MTI s odvoláním na prokuraturu župy Bács-Kiskun.

Podle představ CSU by se do bavorské ústavy měla dostat povinnost všech obyvatel spolkové země naučit se německy a přihlásit se k bavorským tradicím a hodnotám tolerance. Mezi ty patří například respekt vůči ženám nebo připravenost pomáhat slabším. Přihlásit se k tradicím by také podle CSU mělo znamenat, že se ženy nebudou skrývat za burkami a dalšími oděvy zahalujícími celou tvář.

„Integrace přistěhovalců nás bude zaměstnávat ještě mnoho let,“ řekl v televizi N24 předseda poslaneckého klubu CSU v zemském sněmu Thomas Kreuzer. „Debata o změně ústavy by nás měla přivést k tomu, abychom jasně formulovali, jaké požadavky bychom měli mít na uprchlíky, které přijmeme,“ doplnil.

Turecko sabotuje boj s převaděči uprchlíků, tvrdí Atény

Navzdory nepříznivému počasí se silným větrem, které v poslední době panuje v Egejském moři, dorazily v pondělí do aténského přístavu Pireus z ostrovů Lesbos a Chios dva trajekty s 2 400 migranty. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní je zřejmé, že počasí proud uprchlíků směřujících z Turecka do Evropy poněkud přibrzdilo, ale nezastavilo.

Řecký prezident Prokopis Pavlopulos v rozhovoru v pondělním vydání listu Süddeutschen Zeitung obvinil Ankaru, že sabotuje boj s převaděči a že převáděčské gangy často fungují za přihlížení tureckých úřadů.

Žádostí o azyl je v Evropě třikrát víc než uprchlíků, ukazují data

„Mám vážné obavy, že turečtí převaděči mají podporu úřadů. Především správa přístavů se chová tak, jako by se nic nedělo. Máme pro to důkazy,“ poznamenal řecký prezident v německém deníku. Pavlopulos je v pondělí na oficiální návštěvě Německa a v Berlíně se setká s kancléřkou Merkelovou i s hlavou státu Joachimem Gauckem.

Řecký prezident kritizuje, že Turecko podle něj zatím neplní loňskou dohodu s Evropskou unií. Ankara se tehdy zavázala, že bude důrazněji chránit své hranice, což by mělo přinést pokles počtu migrantů, kteří z tureckého pobřeží přeplouvají na řecké ostrovy. Unie Turecku pro letošek slíbila tři miliardy eur (81 miliard Kč) na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků.

Uprchlíků směřujících přes moře do Řecka v prvních dvou lednových týdnech sice ubylo, přesto podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za prvních 16 lednových dní připlulo 29 088 běženců. To znamená, že denně se takto do EU dostalo v průměru 1 800 lidí. Ještě v prosinci připlouvalo na řecké ostrovy v průměru 3 500 lidí denně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video