Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Baťova stíhačka“ vyletí po desetiletích k nebi

  6:10aktualizováno  6:10
Pokud půjde vše podle plánu, za pouhé dva roky se opět do vzduchu vznese Zlín XIII., známý jako "Baťova stíhačka". Dohodu o stavbě přesné repliky stroje podepsalo Národní technické muzeum v Praze s Historickou letkou republiky Československé.

Kurýrní stroj Zlín XIII. z roku 1937 - Jediný prototyp, který firma vyrobila, je dnes ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. | foto: Národní technické muzeum

Zlín XIII. bylo na svou dobu mimořádně rychlé letadlo, jehož vývoj na konci třicátých let minulého století financoval zlínský průmyslník J. A. Baťa.

"Předpokládáme, že se zlínem, který dokázal letět i 350 kilometrů v hodině, překonáme některé současné národní rekordy a možná i jeden světový," předvídá Milan Mikulecký z historické letky.

Celodřevěný stroj tak ve své době předběhl konkurenci: létal o sto kilometrů v hodině rychleji než tehdejší letadla stejné kategorie. Navíc konstruktér Jaroslav Lonek použil velmi moderní řešení. Jako první civilní letadlo v Československu tak Zlín XIII dostal vztlakové klapky a další technické novinky.

Se strojem, které svým tvarem připomíná stíhačku, létali jen nejzkušenější piloti. "Byl to ostrý letoun, ale zdá se, že měl horší pověst, než ve skutečnosti byly jeho letové vlastnosti," říká Marcel Sezemský. Právě on bude mít na starosti stavbu letounu.

Náklady přitom odhaduje na nejméně pět milionů korun. Další peníze bude stát zalétávání. Letadlo by se pak mělo objevit na leteckých dnech v Česku i v Evropě. Stavitelům pomůže zachovaný prototyp, který visí v hlavní hale Národního technického muzea.

Poslední stupeň před stíhačkou
"Zároveň se nám dochovaly statické výpočty k letounu," říká Petr Cenker z leteckého archivu muzea. Stavitelé teď originál zlínu pořádně přeměří, protože konstruktéři letadlo zřejmě při zalétávání upravovali.

"Ještě nevíme, jestli použijeme originální motor, který poháněl prototyp, nebo do letadla namontujeme moderní pohonnou jednotku, ale se stejným výkonem a stejné konstrukce," vysvětlil Mikulecký.

"Baťova stíhačka" Zlín XIII však mohl být víc než rychlým strojem pro nejvyšší vedení obuvnické firmy Baťa. "Zjišťujeme detaily. Zdá se, že toto letadlo bylo posledním stupněm před vývojem stíhaček u firmy Baťa," dodal.

O tom svědčí jak tvary stroje, tak i jeho výjimečná rychlost. Navíc podle Rezka konstruktéři "Třináctky" uvažovali i o zatahovacím podvozku, který by letadlu umožnil létat ještě rychleji.

"J. A. Baťa byl vizionář. Vycítil, že se blíží válka. Proto sám stál za vývojem jednoduchého, levného stíhacího letadla. Zlín XIII byl přesně takový," míní Mikulecký.

Historie letounu

Baťova letecká továrna začala Zlín projektovat jako závodní pro sportovní soutěže. "Třináctka" měla zároveň sloužit jako rychlý stroj pro dopravu vrcholných manažerů firmy. Proto konstruktér Lonek použil speciální modul - kabinu pro druhého cestujícího. Ta se dala vmontovat do prostoru pro náklad před pilotem.

Letoun poprvé vzlétl v roce 1937. V roce 1938 jej firma přihlásila do rychlostního závodu Circuit de l´Est. Vynikající československý pilot Ján Ambruš dorazil do místa startu nikoliv vlastní vinou později a pořadatelé posledního předválečného závodu mu soutěžit nedovolili.

"Druhou světovou válku jediný prototyp přečkal ukrytý v hangáru, kde jej zamaskovali Baťovi technici. Přitom na něj pro jistotu namalovali i hákové kříže. Po válce putoval rovnou k nám do muzea," vysvětlil šéfkurátor leteckých sbírek Národního technického muzea Tomáš Rezek.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový úsek dálnice D11 u Hradce Králové (18.8.2017).
Na novém úseku dálnice D11 u Hradce začal ostrý provoz

Silničáři otevřeli před 15 hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy. Dálnice...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.