Baťova nemocnice odmítla operovat

Zlín - Rukojmím ve sporu Baťovy nemocnice s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou se stal proti své vůli v uplynulém týdnu pětatřicetiletý pacient z Otrokovic. Když se v pondělí 5. května dostavil Jaroslav Mrhálek do Baťovy nemocnice na dlouhodobě plánovanou operaci, ještě v přijímacím oddělení v přízemí budovy se tvářili, že je všechno v pořádku a poslali jej do čtvrtého patra chirurgického oddělení.

Až tam mu primář s omluvami sdělil, že musí respektovat nařízení od vedení nemocnice a že jej nemůže operovat, pokud pacient  nepřinese písemné potvrzení z Hutnické zaměstnanecké pojišťovny (HZP), že tento výkon nemocnici uhradí.

„Personál chirurgického oddělení se ke mně choval velice slušně a bylo vidět, jak je lékařům i sestrám tato věc nepříjemná. Nicméně já jsem si zase musel vzít tašku s veškerým vybavením pro nemocniční pobyt do ruky a vydat se do pobočky HZP na náměstí Míru,“ popisuje své martýrium pacient.

V pojišťovně zrovna nebyl přítomen nikdo, kdo by byl kompetentní s Jaroslavem Mrhálkem tuto věc okamžitě projednat. Pacientovi nezbylo než zde celé dopoledne čekat, až se vrátí revizní lékař pojišťovny od odvodního řízení. Tedy asi do třinácti hodin. Mezitím prý potkal v pobočce HZP paní se synem s úplně stejným problémem. „Dozvěděl jsem se, že oni přijeli do Nemocnice až z Biskupic,“ doplňuje Mrhálek.

Od revizního lékaře se dozvěděl, že pojišťovna nemá s Baťovou nemocnicí uzavřen dodatek ke smlouvě a že se o tom má znovu jednat následující den v Ostravě. Snažil se dovolat i na ředitele nemocnice, ale byl na dovolené a personál nemocnice nebyl schopen dostat k telefonu ani žádného kompetentního zástupce.

A tak místo na operační stůl odjel zklamaný pacient trolejbusem zpátky do Otrokovic. Další den volat do pobočky HZP, ale nic nového se nedozvěděl. Ani v pátek dopoledne nebyl moudřejší. Zůstává doma na neschopence, kterou mu o týden dříve vystavila praktická lékařka v souvislosti s očekávanou hospitalizací, a zabývá se chmurnými myšlenkami.

Ředitel nemocnice Jaroslav Přehnal byl ještě i v pátek na dovolené a získat jeho vyjádření se nepodařilo ani tiskové mluvčí Ireně Amchové. Ta se necítila oprávněná případ hlouběji rozebírat. „Pojišťovna má nehorázné podmínky, na které nemůžeme přistoupit. Nemůžeme doplácet na komerční aktivity pojišťoven. Ony se musí o své pojištěnce postarat,“ poznamenala jen. Podle ní by pro pacienta bylo nejjednodušší, kdyby se přehlásil k jiné pojišťovně.

Mluvčí HZP v Ostravě Josef Křivánek byl o něco sdílnější. „Požadavky nemocnic na úhrady rostou o deset až dvacet procent ročně. Nemůžeme jim rozdělit víc peněz, než od pojištěnců vybereme. Je to nátlak, který nás poškozuje,“ prohlásil mluvčí.
V zaslaném písemném stanovisku Křivánek připustil, že HZP má se zlínskou Baťovou nemocnicí dlouhodobě problematické vztahy. „HZP nyní navrhla Baťově nemocnici paušální úhradu. Ta je podle našeho názoru dostatečným zdrojem k financování péče, kterou nemocnice poskytuje. V žádném případě nemůže dojít k situaci, že  Baťova nemocnice nedostane úhradu za péči poskytnutou pojištěncům smluvních zdravotních pojišťoven,“ tvrdí mluvčí a odvolává se na výši úhrad stanovené platnou vyhláškou ministerstva zdravotnictví.

„Ředitel nemocnice zřejmě uplatňuje na pojišťovně nějaké ekonomické a finanční nároky. Ale proč si mě bere jako rukojmího? Pojištění platím. Já mám přece také své nároky. Zbytečná cesta do Zlína a odřeknutá operace stojí můj čas i peníze. Kdo mi tuto škodu uhradí? Něco stálo i předoperační vyšetření u praktické lékařky. To se bude muset nejspíš opakovat,“ vypočítává pacient. I na to utečou ze systému zdravotního pojištění další peníze.

Spory mezi HZP a Baťovou nemocnicí ho nezajímají. Když už k nim však došlo, myslí si, že nemocnice mohla mít alespoň tolik úcty k pacientovi, aby mu předem zavolala nebo poslala omluvný telegram a ušetřila ho zbytečného cestování i doprošování se nesmyslného potvrzení v pobočce HZP.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video