Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bátora byl před 6 lety na přednášce ultrapravice

  17:28aktualizováno  17:28
Ekonomický poradce ministra školství Ladislav Bátora se před lety zúčastnil neveřejné přednášky o "českém protižidovství", pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou frontou. Bátora účast nepopřel, naopak uvedl, že na několika přednáškách sám vystupoval.

Ladislav Bátora | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Přednášejícím byl údajný bývalý mluvčí neonacistického Národního odporu (NO) Petr Kalinovský. Na akci se objevila řada známých tváří české krajní pravice. Včetně lidí, kteří podle policie i odborníků patří mezi neonacisty.

Přednáška Kalinovského na téma "Historie, příčiny a vývoj českého protižidovství" se podle dostupných informací konala 17. prosince 2005 v jednom z domů v pražské ulici Ve Smečkách.

Podle videa, které má ČTK k dispozici, byl na akci vedle Bátory a Kalinovského například i bývalý člen rozpuštěné Dělnické strany (DS) Ladislav Malý nebo Patrik Vondrák a Erik Sedláček, kteří jsou odborníky na extremismus spojováni s NO nebo DS. Oba byli hlavními představiteli zaniklého sdružení Mladí národní demokraté, které se snažilo 10. listopadu 2007, v den výročí nacistické Křišťálové noci, uspořádat pochod pravicových radikálů pražským Židovským Městem.

O tom, že setkání nebylo veřejné, svědčí Josef Maraczi. ČTK řekl, že na akci dorazil, byl ale vyzván, aby místo opustil. "Vytáhl jsem novinářský průkaz a oni mě vyhodili," uvedl.

Bátora potvrdil, že se přednášek VF účastnil a na některých i sám vystupoval. Z účastníků přednášky z prosince 2005 prý zná bývalého prvního místopředsedu Národní strany (NS) Jana Skácela. Bátora sám za NS kandidoval v roce 2006 jako nestraník, za což sklidil kritiku v době, kdy se uvažovalo o tom, že by mohl dělat náměstka ministra školství. Ostatní účastníky uzavřené akce, například Vondráka a Sedláčka, údajně nezná.

"Necítím absolutně potřebu to vysvětlovat. A říkal jsem - vaše metody jsou jednoznačně připomínající StB (komunistickou Státní bezpečnost) v roce 1983 a i tehdy jsem měl právo nevypovídat. Tady nejde o to, že bych chtěl nebo nechtěl využít práva nevypovídat. Ale to, co se se mnou tady děje, je skutečně odporné. Pro mě to skončilo a už nebudu dávat žádné rozhovory," odpověděl na dotaz, proč chodil na podobné akce.

Vlastenecká fronta je podle úřadů ultranacionalistickým uskupením. Politolog Jan Charvát z Karlovy univerzity řekl, že vznikla v roce 1993 jako "zcela jednoznačně fašizující organizace klasického neofašistického typu". Postupně prošla vývojem, v určitých obdobích nebyla téměř vůbec aktivní. "Patří mezi skupiny, okolo kterých se pohybují lidé jak z té fašizující české scény, tak i někteří neonacisté" uvedl Charvát.

Bátora je podle dostupných informací rovněž autorem České revue. Zveřejnil ji web Národní myšlenka, podle něhož jde o "výroky a příběhy osobností, které chtě nechtě ovlivňovaly a ovlivňují vývoj českého národního vědomí".

"Omezil jsem se u každé osoby na pouhých šest řádek na závěr, abych tak čtenáře ovlivnil co možná jen svým národně a konservativně podjatým výběrem osob a jejich citátů," cituje web Bátoru.

Jednou z uvedených osobností je Rudolf Vrba. Podle historika Židovského muzea v Praze Michala Frankla byl Vrba katolickým knězem a novinářem, který začal působit v českém veřejném prostoru na přelomu 80. a 90. let 19. století. "A byl to jeden z nejvýraznějších českých antisemitů té doby," uvedl Frankl.

Vrba ke konci 19. století publikoval například knihu s názvem "Národní sebeochrana". "To je opravdu jedna z nejantisemitštějších českých knih, jaká kdy vyšla. Viní Židy z šíření liberalismu, z vysávání českého lidu, z kapitalismu, ze socialismu," říká Frankl.

Bátora ve svém šestiřádkovém komentáři k Vrbovi mimo jiné uvedl: "Věhlas onoho křesťanskosociálního národohospodářského publicisty ale přetrval asi jen díky antisemitským pracím, k nimž patří zejména 'Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentu' či skvělá 'Zkáza Slovanů'." Dílo Zkáza Slovanů z roku 1924, které Bátora označil za skvělé, je podle Frankla "poměrně nesourodým souborem textů", které mimo jiné spojuje teze, že Židé mohou za první světovou válku i bolševickou revoluci v Rusku.

"Považuji za zvláštní, že takhle chválí díla, která jsou jasně antisemitská, od člověka, který je úplně jasně antisemitský. Nicméně, co si myslí o antisemitismu a o Židech pan Bátora, lze z toho těžko usuzovat," řekl k Bátorově komentáři Frankl. "Můžeme se domnívat, z toho, co pan Bátora veřejně prohlašuje, že se mu na té Zkáze Slovanů líbí její antibolševismus či antikomunismus," dodal historik.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Volební lídr STAN Jan Farský na programové konferenci
Učitelům slibuje STAN 45 tisíc měsíčně, občanům jednodušší zákony

S cílem získat 7 až 10 procent hlasů jde do letošních parlamentních voleb hnutí Starostové a nezávislí. „Sedm je základ, deset by byl úspěch,“ řekl iDNES.cz...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
Muž při nehodě zabil manželku a syna. Vězení není nutné, rozhodl ÚS

Ústavní soud se zastal muže, který při řízení v opilosti loni v březnu havaroval a usmrtil manželku a šestiletého syna. Soud zrušil rozhodnutí, podle kterého...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.