Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Baťovi dědicové žádají odškodné na Slovensku, odhadují ho na miliardy

  10:32aktualizováno  10:32
Dědicové českého podnikatele Jana Antonína Bati oficiálně požádali Slovensko o odškodnění za majetek, který stát rodině zabavil na základě takzvaných Benešových dekretů. Podle právního zástupce příbuzných Bati Tomáše Peciny se odškodnění týká majetku v hodnotě miliardy eur, tedy skoro 26 miliard korun.

Nevlastní bratr Tomáše Bati Jan Antonín Baťa | foto: SOKA Zlín

Informaci o odškodnění zveřejnilo slovenské ministerstvo financí, jež žádost obdrželo. Vnuk Jana Antonína Bati John Nash žádost o kompenzaci komentovat nechtěl, detaily prý zveřejní příští týden.

"Konečný výsledek nedokážu předpovědět, ale soudím, že právně i morálně je náš nárok velmi silný," řekl Nash deníku Hospodárske noviny. Podle právního zástupce Peciny Baťovi upřednostňují finanční vyrovnání. Jeho výši by měly stanovit úřady. Slovenské ministerstvo financí žádost o vyplacení náhrady odmítlo komentovat s odůvodněním, že se s ní nejprve musí obeznámit.

Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku vícero podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.

Slovensko letos v dubnu, stejně jako dříve Česko, zrušilo trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 Janu Antonínovi Baťovi v nepřítomnosti uložil. Právě na základě tohoto verdiktu bratislavského okresního soudu se Baťovi příbuzní rozhodli žádat slovenské úřady o vyplacení náhrady za znárodněný majetek.

Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V Česku se pět potomků Jana Antonína Bati domáhá náhrady škody za 56 milionů korun.

Nejde o první případy, kdy Baťova rodina žádá odškodnění. Například jedna z dědiček zlínského podnikatele loni v prosinci definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání český ústavní soud.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.