Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Baťovi dědicové žádají odškodné na Slovensku, odhadují ho na miliardy

  10:32aktualizováno  10:32
Dědicové českého podnikatele Jana Antonína Bati oficiálně požádali Slovensko o odškodnění za majetek, který stát rodině zabavil na základě takzvaných Benešových dekretů. Podle právního zástupce příbuzných Bati Tomáše Peciny se odškodnění týká majetku v hodnotě miliardy eur, tedy skoro 26 miliard korun.

Nevlastní bratr Tomáše Bati Jan Antonín Baťa | foto: SOKA Zlín

Informaci o odškodnění zveřejnilo slovenské ministerstvo financí, jež žádost obdrželo. Vnuk Jana Antonína Bati John Nash žádost o kompenzaci komentovat nechtěl, detaily prý zveřejní příští týden.

"Konečný výsledek nedokážu předpovědět, ale soudím, že právně i morálně je náš nárok velmi silný," řekl Nash deníku Hospodárske noviny. Podle právního zástupce Peciny Baťovi upřednostňují finanční vyrovnání. Jeho výši by měly stanovit úřady. Slovenské ministerstvo financí žádost o vyplacení náhrady odmítlo komentovat s odůvodněním, že se s ní nejprve musí obeznámit.

Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku vícero podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.

Slovensko letos v dubnu, stejně jako dříve Česko, zrušilo trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 Janu Antonínovi Baťovi v nepřítomnosti uložil. Právě na základě tohoto verdiktu bratislavského okresního soudu se Baťovi příbuzní rozhodli žádat slovenské úřady o vyplacení náhrady za znárodněný majetek.

Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V Česku se pět potomků Jana Antonína Bati domáhá náhrady škody za 56 milionů korun.

Nejde o první případy, kdy Baťova rodina žádá odškodnění. Například jedna z dědiček zlínského podnikatele loni v prosinci definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání český ústavní soud.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Protest proti rušení Obamacare v Kalifornii (21. března 2017)
Republikáni mají nový návrh reformy Obamacare, čelí ale rebelii

Republikánští senátoři ve čtvrtek představili návrh zákona, který má nahradit systém zdravotního pojištění Baracka Obamy. Senátní reforma je mírnější než verze...  celý článek

Otto Frederick Warmbier, americký student, který byl na počátku ledna zadržen v...
Amerického vězně jsme nemučili, odmítla KLDR špatné zacházení s Warmbierem

Severní Korea v pátek popřela, že by mučila amerického studenta Otto Warmbiera, který tento týden zemřel ve Spojených státech krátce po propuštění ze...  celý článek

Sniper amerických mariňáků západně od Bagdádu. (26.1. 2005)
Kanadský sniper zasáhl islamistu ze dvou mil, cíl v dálce spíš tušil

Kanadskému sniperovi se minulý měsíc povedl v Iráku nebývalý úspěch. Radikála hlásícího se k Islámskému státu trefil ze vzdálenosti více než dvou mil, což...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.