Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Básník Vladimír Holan nepřestává být výzvou pro své čtenáře a interprety

  8:23aktualizováno  8:23
Dvě nedávno vydané knihy o životě a díle básníka a překladatele Vladimíra Holana (1905-1980) vedly kritika a esejistu Michala Janatu k následujícímu spíše úvahovému než recenznímu textu, v němž se zamýšlí, jak se vůbec postavit k tvůrci, o němž se svého času – ještě před tím, než si laureátství odnesl Jaroslav Seifert – hovořilo jako o kandidátu na Nobelovu cenu za literaturu. Kromě dvou nedávných publikací Janota pro srovnání zmiňuje ještě jednu, vydanou před dvaceti lety.

Básník vladimír Holan (reprodukce fotografie z knihy Vladimíra Justla Holaniana) | foto: Kavárna

Třicet let po Holanově smrti a sto pět let po jeho narození vyšla monumentální, pečlivě zpracovaná a záslužná monografie od Vladimíra Křivánka (1951). Na první pohled je zvláštní to, že se – když ještě žil – nezhostil této role znalec nad jiné povolaný – Vladimír Justl (1928-2010). Ten naopak doprovodil Křivánkovu monografii kladným posudkem, čímž jí vtiskl patřičné posvěcení. Skutečně jde, jak říká Justl „o práci, která si zaslouží maximální porozumění, úctu a náležité ocenění“.

Heslo Holan

Zde několik encyklopedických hesel věnovaných Vladimíru Holanovi:

Česká Wikipedia
Stránky Spisovatelé.cz
Slovník české literatury po roce 1945

Spisy Vladimíra Holana vydávané nyní nakl. Paseka

Je však také důležité zmínit, že v jednom ústním rozhovoru Justl téměř zavrhl práci Přemysla Blažíčka Sebeuvědomění poezie. Justl argumentoval s poznámkou, dále již nerozvíjenou, že takto lze interpretovat kohokoli a cokoli. Vynecháme-li knihu Jiřího Opelíka Holanovské nápovědy, kterou jsem nečetl, nabízí se srovnání Justlova, Křivánkova a Blažíčkova přístupu k tomuto básníkovi.

Stránky z knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Stránky z knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Pečlivý čtenář a přiřazovatel

O knize

Vladimír Křivánek
Vladimír Holan básník
Fotografie Petra Ružičková
Vydal Aleš Prstek, Praha 2010, 428 stran, doporučená cena 590 korun.

Literárně-historickou metodu Vladimíra Křivánka bychom mohli označit jako enumeračně (výčtově – pozn. red.)  interpretační. Básníkův vývoj periodizuje jeho jednotlivými sbírkami a analyzuje proměny jeho poetiky. Její rozbor tvoří těžiště knihy. Křivánek se zabývá i dobovým a biografickým pozadím umělcova díla. Do souvislosti Holanovy tvorby vstupují biografické momenty naštěstí organicky - jako pozadí a zároveň součást jeho básnického úsilí.

Obal knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Obal knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Nikoli jen kladem Křivánkovy monografie je literární kontext, do něhož zasazuje výklad Holana. Oddělil jej od souvislého výkladu Holanova díla menšími literami; zároveň tato kontextualizace nabývá, a to nikoli pouze svou odlišnou typografií, charakteru jakéhosi doplňkového repertoria, které může být vnímáno jako neorganické. Navíc se zde klade otázka, proč Křivánek nepojal tyto kontextové pasáže více literárně komparačně a proč nezvolil evropský, případně širší rámec tohoto srovnávání. Tím spíše, že se zde nabízí otázka možné provázanosti básnických námětů nebo motivů v Holanově vlastní tvorbě a v jeho překladech jiných autorů, které tvoří důležitou část nyní vydávané edice Holanův spisů v nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka.

Stránky z knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Stránky z knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Na druhou stranu více o Křivánkově zvoleném přístupu k Holanově poezii vypovídá přetištění několika verzí „těchže“ básní, které Holan publikoval v různých sbírkách pod různými názvy. Není to zdaleka jediný doklad Křivánkovy minuciózní literárně-historické práce s výraznými náběhy k syntéze. Odtud pramení skutečně impozantní ucelenost a obdivuhodná akribie této monografie. Uvítal bych ucelenější a podrobnější rozbor Holanovy tvorby verše, nikoli snad nutně ve stylu „večerní školy versologie“ Miroslava Červenky, nicméně analýze struktury Holanova verše, sémiotickým, lexikálním a syntaktickým rozborům jeho básní bych dal naprostou přednost před vším ostatním už vzhledem k výrazovému novátorství jeho díla. Integrální součástí monografie je i podrobně zpracovaná recepce Holanova díla.

O autorovi

Michal Janata

Narodil se v roce 1952. Kritik, publicista, redaktor časopisu Architekt. Pracuje na výzkumu historického fondu Národní technické knihovny v Praze.Nedávno mu vyšla kniha-esej Sypká nehmatnost smrti.

Za Achillovu patu Křivánkovy holanovské monografie lze považovat kapitolu o genealogii Holanova díla a zejména pak pasáže o epigonech a pokračovatelích. Zde nastupuje příliš asociativní výklad a projevuje se rub „výčtologie“: přiřazeny jsou i osobnosti, které do souvislosti Holanova díla podle mě vůbec nepatří. Naopak lze uvítat, pokud budeme chápat knihu také jako artefakt, zařazení ilustrací fotografky Petry Růžičkové, jejíž poetika souzní s Holanovou mnohovrstevnatostí. Rovněž kalendárium Holanova díla, přehled recenzních ohlasů a další oddíly bibliografického přehledu jsou záslužné.

Máme-li vysvětlit shora použité označení pro Křivánkovu metodu výkladu Holanova díla, můžeme říct, že je to poučený průvodce Holanovým dílem. A přesto – pokud by chtěl interpret Holanova díla být nejen práv autorovi, nýbrž i hlubším vrstvám smyslu jeho díla - musel by zvolit paradoxně jinou metodu, daleko více odpoutanou od vykládaného textu.

Stránky z knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Stránky z knihy Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník

Odpoutat se, a přitom zůstat spojen

Tento přístup naopak excelentním způsobem ztělesňuje Přemysl Blažíček (1932-2002), jenž se ve svém Sebeuvědomění poezie (1991) vyrovnává s Holanovým dílem. Blažíčkovy ražba je jiná, než jakou hraje „běžný“ literárně-kritický či literárně-historický přístup. Dílo se zde neotvírá čtenáři prostřednictvím literárněvědné terminologie ve své jazykové a sémantické struktuře, ale otevírá se, jak říká Blažíček, „celku světa, významovému horizontu, jenž je oním původním zdrojem“.

Důležité není jenom ono vystavení se původnímu významovému horizontu, ale i sebezamyšlení interpretace nad sebou samou. Smysl literární kritiky (historie, teorie atd.) je zcela odlišný od interpretovaného díla. Oba póly, to znamená kritika, pokud je hodná toho jména, není-li to tedy jen pouhé referování, anotování, jak se dnes pěstuje, i interpretované dílo, jsou navzájem autonomní, ale zároveň jsou svým způsobem na sobě závislé. Tento vztah Blažíček bohužel nepodrobuje podrobnějšímu výkladu, je ale nesmírně důležité, že v zamyšlení nad Holanovou poezií tato prostupná césura mezi dílem a jeho interpretací získává statut, který vzdoruje nejen obecně laickému vědomí, ale často i odbornému povědomí literárních vědců. Literární (a nejen tato) věda se musí, chce-li mít onen status vědy nikoli jen podle jména, odehrávat ve filozofickém rámci, jinak je dvojnásob slepá vůči svým vlastním předpokladům.

Stránka z knihy Vladimíra Justla Holaniana s fotografií Vladimíra Holana

Stránka z knihy Vladimíra Justla Holaniana s fotografií Vladimíra Holana

Co měl tedy na mysli Vladimír Justl, když se ohradil proti Blažíčkovu způsobu výkladu (nejen) Holana? Mezi jinými výhradami zde svou roli hrála patrně také jeho domněnka, že Holanovo dílo je pouze tematickým podložím Blažíčkova obecnějšího výkladu poezie. Jenže právě zamýšlením se nad způsoby, jimiž poezie vzniká a šíří se, se k Holanovi dostaneme blíže. Blažíček tvrdí, že poezie „není jen aktem soustředěného ponoru, ale také uchopením, uchováním a – v jakési latentní podobě – předáním dále“. Z toho vyvozuje, že poezie „není výpovědí o dané skutečnosti“.

O knize

Přemysl Blažíček
Sebeuvědomění poezie: Nad básněmi V. Holana
Akcent, Pardubice 1991, 242 stran, doporučená cena 57 korun. 

Blažíček výkladem poezie per se (pozn. red.: tedy sama o sobě), ovšem vždy podmíněné historicky a individuálně, se lépe dobírá rysů Holanovy poezie, než by tak učinil formou souvislých komentářů konkrétních děl. Právě odtud se Blažíček dostává k otázce, která prostupuje celou dobu recepce Holanovy poezie, totiž k problému její jisté lexikální a syntaktické schválnosti, násilnosti, exkluzivity. Chceme-li vidět obě knihy o Holanovi jako komponenty „téhož“ tématu, pak například právě na tomto příkladu můžeme poznat, jak se doplňují Blažíčkovy výklady o vnímání „bezúčelných schválností“ moderní poezie a konkrétní výtky Holanových dobových kritiků pečlivě inventované Vladimírem Křivánkem.

Ale aby nevznikl neoprávněný dojem příkré průrvy, odtahu mezi Blažíčkovým a Křivánkovým přístupem: Součástí Blažíčkovy rozpravy o sebeuvědomění poezie jsou i literárně-historické pasáže, například o odlišnosti Halasovy a Holanovy poezie na jedné straně od Nezvalovy na straně druhé, projevující se v napohled vnější okolnosti, že paradoxně prvotiny obou básníků vyrůstaly pod silným vlivem poetismu. Naopak součástí Křivánkova literárně-historického výkladu jsou pasáže, které bychom mohli přiřadit k úvahám o poezii an sich.

Nicméně Blažíčkův přístup k jím vykládaným dílům je v české literární vědě ojedinělý, neboť svou legitimitu nevyvozuje z institucionálně ustavené vědy, která si otevírá přístup ke smyslu díla tím, že ho zároveň zastírá, ale z dotazování po „dění smyslu“, abych použil formulaci Milana Jankoviče, jiného literárního vědce, jehož výklady mají filozofický rámec.

Stránka z knihy Vladimíra Justla Holaniana s fotografií Vladimíra Holana

Stránka z knihy Vladimíra Justla Holaniana s fotografií Vladimíra Holana

Nechci tím nadřazovat Blažíčkův přístup k Holanovi nad Křivánkův, ač je mi bližší. Obě metody jsou legitimní, pouze čerpají svou legitimitu z odlišných zdrojů a postupují zcela rozdílným způsobem. Obě díla, jak Křivánkova monografie, tak Blažíčkovo Sebeuvědomění poezie, jsou těmi dosud nejcennějšími příspěvky k Holanovu dílu.

Povolaný služebník

Křivánkovi bližší je způsob, jímž Holanovo dílo četl a prožíval jeho editor Vladimír Justl. Pamatuji se na Justlův výrok při mé první a poslední návštěvě u něho, že Vladimír Holan je básníkem 21. století. Pokud by tento výrok znamenal, že z české literatury je z minulého století „zapamatovatelné“ v 21. století pouze Holanovo dílo, pak by to neodpovídalo složitému literárnímu kontextu, jenž by tím byl zúžen na jednu, byť tu možná skutečně nejvýznamnější osobnost. Na mnoha místech svého rozhovoru s Jiřím Holým, který vydalo pod názvem Ozvuky času nakladatelství Akropolis, dává Justl průchod svým literárním favoritům s tím, že jiné nespravedlivě a poněkud manichejsky svrhává do literárního Tartaru, například Ivana Slavíka.

Stránka z knihy Vladimíra Justla Holaniana s fotografií Vladimíra Justla (vlevo) a Vladimíra Holana

Stránka z knihy Vladimíra Justla Holaniana s fotografií Vladimíra Justla (vlevo) a Vladimíra Holana

O knize

Vladimír Justl
Holaniana
Uspořádal, edičně připravil a rejstřík sestavil Viktor Dobrev. Vydal Filip Tomáš – Akropolis, Praha 2010, 224 stran, doporučená cena 269 korun. Knihu lze též zakoupit na www.ereading.cz

Justlův výrok může ovšem znamenat také míru Holanova novátorství. V souboru Justlových statí, jež pod názvem Holaniana vydalo rovněž nakladatelství Akropolis, však nenajdeme pasáže, jež by byly argumentačním podkladem pro jinak nezpochybnitelné Holanovo novátorství. Justl je, respektive nyní, po jeho nedávné smrti, už musíme bohužel psát byl, někým na způsob Goethova zapisovatele a stvrzovatele Eckermanna, což není vůbec míněno jako dehonestující paralela. Justl své holanovské statě a komentáře rozesel po časopisech po básníkových sebraných spisech, jejichž první edici od 60. let vydával Odeon. Vědom si Holanovy velikosti, Justl programově stál v jeho stínu a teprve v knižním rozhovoru Ozvuky času vystoupil z tohoto přítmí jako osoba s konkrétní a nesmírně zajímavou biografií, vzdor tomu, že Justla znal každý, kdo se v Česku zajímal o poezii a její přednes.

Obal knihy Vladimíra Justla Holaniana

Obal knihy Vladimíra Justla Holaniana

Tvrdit, že všechny tři přístupy k Holanovi jsou rovnocenné, by smazalo hluboký rozdíl mezi nimi. Blažíčkovo Sebeuvědomění poezie zůstává nenásledovanou metou, ukazující, že se lze odpoutat od interpretovaného díla a zároveň mu svým vlastním udílením smyslu být práv. Je to přístup, který je nejbližší Holanově dobývání smyslu prostřednictvím poezie. To ovšem nijak neumenšuje význam Křivánkovy monografie, která patří k daleko nejlepším českým literárně-historickým dílům posledních dvaceti let. Justlovou zásluhou se Holanovo dílo dostalo do českého a evropského literárního kontextu. Dlouhodobou a systematickou textologickou, ediční a kritickou činností se Vladimír Justl rovněž zapsal mezi přední znalce a vykladače Holanova díla. O to větší je jeho zásluha, že dílo tohoto básníka prosazoval už v době, která mu příliš nepřála.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.